Kosatík své knize dal podtitul "Román faktu" - oprávněně, protože lehce jako beletrie se skutečně čte. Autorův styl je na hony vzdálen suchopárnému literárně-historickému pojednání.
Šestatřicátníci byli pražsko-brněnskou skupinou mladých studentů s literárními, filozofickými a obecně intelektuálními sklony, plně fungující jen krátce v padesátých letech. Členové se ale vzájemně neztratili a někteří se přátelí dodnes.
Název skupiny vznikl z letopočtu narození většiny jejích členů. Hlavními postavami byli pozdější dramatik a prezident Václav Havel a brněnský básník a historik umění Jiří Paukert (později Kuběna). Jeho letos vydané vzpomínky Paměť Básníka lze také doporučit jako doplňkovou četbu k této knize.
I řada dalších jmen je velmi zajímavá, mezi Šestatřicátníky patřili třeba básnířka Viola Fischerová, spisovatel Pavel Švanda, literární experimentátorka Věra Linhartová či dramatik Josef Topol.
Pavel Kosatík si na pomoc při rekonstrukci historie Šestatřicátníků vzal na pomoc především zachovanou korespondenci mezi jejími členy a osobní rozhovory. Zejména ukázky z dopisů dodávají knize dobový kolorit.
Dokládají určitý střet faktu, že vesměs ještě -náctiletí Šestatřicátníci byli oproti svým vrstevníkům intelektuálně velmi na výši (svou roli jistě sehrálo to, že většina z nich pocházela ze za první republiky dobře situovaných rodin s udržovaným kulturním povědomím), s naivitou, odpovídající věku.
Při každém pousmání nad tím, co třeba sedmnáctiletý Havel nebo Kuběna ve své pražsko-brněnské korespondenci vášnivě řešili, je ale třeba si připomenout jednak dobovou situaci (připomeňme znovu, že se jednalo o padesátá léta, tedy skutečně tuhý totalitní režim), jednak se rozhlédnout kolem sebe dnes a uvědomit si, co a jak "řeší" většina dnešních mladých na prahu dospělosti.
Pavel Kosatík - Ústně více
Host, 320 stran
