Na foukací harmoniku při tom hrál svého oblíbeného Hašlera a okolí vzkázal, že nehodlá žít o nic méně než jeho matka - tedy do sta dvou let a dvou měsíců. Těžká nemoc střev, kvůli níž musel od jara onoho roku prakticky nepřetržitě pobývat v nemocnici, byla silnější.
Už nestihl sepsat knihu s pracovním názvem Stínadla se bourají, jíž by se počet jeho titulů přiblížil ke třicítce.
Naposledy se objevil na veřejnosti loni v říjnu při uvedení kompletního knižního vydání kreslených příběhů Rychlých šípů. Následovala bouře v knihkupectvích a do této chvíle zhruba pětadvacet tisíc prodaných výtisků nikterak levné knihy. Jeho klukovská dobrodružství, která z něj činí nejčtenějšího českého autora literatury pro děti a mládež, žijí už více než šedesát let.
Foglar, jehož od čtyř let vychovávala jen matka, hledal od dětství knihu, z níž by se dozvěděl - jak uvedl v rozhovoru pro Respekt v roce 1995 - "jestli jsem bábovka, nebo schopný kluk". Žádnou nenašel, a tak si umínil: "Až budu velký, napíšu si takovou knihu sám." První literární pokus, báseň Měsíční noc, otiskl ve třinácti - v roce 1920 v Národní politice. V témže roce se potkal se skautským hnutím, které se stalo jeho životní náplní, ba posláním. O sedm let později - už jako vůdce slavného skautského oddílu Dvojka a s přezdívkou Jestřáb - začal publikovat v časopise Skaut-Junák povídky o táboření. Ty pak v roce 1938 vyšly v knize Tábor smůly.
To již byl Foglar, zaměstnáním úředník u firmy Oskar Stein, vůdčí osobností zdejšího skautingu - v roce 1935 například uvítal na své klubovní lodi Skaut "Černého vlka" E. T. Setona. A také autorem několika knih, v nichž mladým čtenářům nabídl přesně to, co sám jako dítě v literatuře marně hledal: dobrodružné příběhy, v nichž se mohli poznat. První foglarovka Přístav volá vyšla roce 1934 v Melantrichu, další vycházely v plzeňském nakladatelství Jana Kobese: Boj o první místo, v roce 1937 legendární Hoši od Bobří řeky, do nichž Foglar ukryl příběhy své Dvojky a táborů ve Sluneční zátoce na Sázavě, či Chata v jezerní kotlině. V prosinci 1938 pak Foglar uveřejnil v Mladém hlasateli, při němž předtím zakládal čtenářské kluby, první kreslený příběh Rychlých šípů.
Ač mělo původně zůstat u dvou tří pokračování, nakonec jich vytvořil 315.
Nejúspěšnější český comics, na němž se postupně podíleli čtyři kreslíři, vznikal po dlouhých prodlevách. První přišla v roce 1940, kdy gestapo zakázalo hnutí Junák a stačilo zabavit část nákladu knihy Pod junáckou vlajkou. Foglar se uchýlil pod Klub českých turistů, další kniha s názvem Devadesátka pokračuje vyšla v roce 1945. Další zákaz, tentokrát komunistický, přišel v roce 1948 a znamenal sedmnáctileté knižní odmlčení. Foglar pracuje jako vychovatel, jeho Dvojka existuje v "ilegalitě" pod hlavičkou turistického oddílu. Tajemná Řásnovka z roku 1965 zahájila nové pětileté období publikační svobody, které nicméně pro Foglara znamenalo i ostrou kritickou diskusi k jeho dílu. V roce 1970 však spadla klec třetí, normalizační. Až v roce 1987 znovu vycházejí v Olympii Hoši od Bobří řeky.
"Za žádnou osobnost se nepovažuju. Jsem normální člověk, mé myšlení se moc nezměnilo od doby, kdy jsem byl kluk," uvedl Jaroslav Foglar loni, kdy mu byla udělena cena za celoživotní tvorbu. Nikdy nepřestal sledovat svůj tvůrčí a životní ideál, jímž bylo "pravé klukovské dobrodružství". Jestřáb, který dal českému skautingu modrý život, bobříky či "kápézetku", prý neměl vzory.
"Vše vycházelo ze mne," řekl. Mnozí v jeho knihách takové vzory našli. Alespoň pro krátkou část mládí.
 Pětice odvážných chlapců v čele s nesmrtelným Mirkem Dušínem a stínadelským nalezencem Bublinou. |
 Původní kresby Rychlých šípů a dnešní, jsou téměř k nerozeznání |
 Čtenáři knih Jaroslava Foglara se dočkali. Jeho knihy se opět vydávají. |
 Pětice kamarádů zvaná Rychlé šípy tentokráte v podobě herců divadla Sklep. |
 Obálky knih původního vydání Rychlých šípů. |
 Příběhy Rychlých šípů |
 Příběhy z tajemných Stínadel patří mezi nejnapínavější. |
 Vývoj prvního dílu kreslených Rychlých šípů od roku 1938 do 1948 |
