David Bowie na snímku Jimmyho Kinga

David Bowie na snímku Jimmyho Kinga | foto: Facebook / David Bowie

GLOSA: Hrubka za osm stovek. Naučte mluvit muzikanty správně česky

  • 9
Ta radost, když člověk na nějaké knižní akci objeví u stánku svazek, po němž lačně lapne a oči mu zasvítí, neboť si za nižší cenu doplnil knihovnu o vítaný přírůstek. To zklamání, když se dychtivě pustí do čtení, nad každou třetí stránkou láteří a po zavření sezná, že v ruce držel zmetek.

V tomto případě je řeč o vzpomínkové knize bývalého baskytaristy zásadních britských kapel Joy Division a New Order Petera Hooka Unknown Pleasures – Pohled do nitra Joy Division, kterou v roce 2019 vydalo nakladatelství Volvox Globator. Přeložil Milan Janeček, redaktor Patrik Linhart, odpovědný redaktor Michal Hrubý. Je třeba uvést konkrétní jména, neboť minimálně jeden z nich je přímo odpovědný za všechny hrůzy, které se v knize objevují. Překlepy, hrubé chyby ve smyslu nesprávné shody podmětu s přísudkem. Nedokončené věty nebo formulace postrádající smysl a další lapsy.

Zde naprosto selhala redakční práce a je ostudou pro vydavatelství nabízet takový nepodarek. Zvlášť když je kniha učena poměrně úzkému kruhu čtenářů, to jest fanouškům a znalcům výše zmíněných kapel, nemluvě o tom, že Hookův svérázný vyjadřovací styl takto nehorázně odbytým převodem do češtiny trpí.

Obálka knihy Bowie: Ilustrovaná monografie

Nešlo a nejde bohužel o ojedinělý případ. České překlady knihy o kapelách či muzikantech se obecně vyznačují nevalnou úrovní a liknavým přístupem k pravidlům češtiny. Jako knižní doplněk třídílného dokumentu The Beatles: Get Back režiséra Petera Jacksona vydalo loni nakladatelství Zoner Press objemnou, bohatě fotograficky vybavenou stejnojmennou publikaci.

Bohužel, kvůli těžkopádnému překladu do češtiny, za nímž prosvítal anglický originál – „hudba byla vydána“, „sejdeme se v jedenáct hodin, správně?“, – se hodila spíš na prohlížení než na čtení. Pod českým překladem je v tomto případě podepsán Martin Havlíček.

O překlepy, stylistické neobratnosti a obecně nedostatečnou redakční práci čtenář co chvíli zakopává i v taktéž opulentní knize Bowie: Ilustrovaná monografie z pera Pata Gilberta, kterou v převodu Michaela Taliána vydal v roce 2019 Slovart. U přípravy české verze evidentně chyběl někdo znalý, který by věděl, že druhdy oblíbená teenagerovská kapela se jmenovala Monkees, nikoliv Monkeys, a že příjmení bývalého leadera The Smiths zní Morrissey a ne Morrisey.

A nejde jen o hudbu, stejné nakladatelství vydalo v roce 2021 knihu Filmové plakáty: Dějiny jednoho média. Český překlad Petra Stránského se vyznačuje těžkopádností, nezájmem například o to, že v českém jazyce máme něco jako stupňování, on nebo někdo jiný netušil, že správně se píše „scenárista“, nikoliv „scénárista“ a největší ránu dostane čtenář hned na první stránce, kde si přečte, že si právě pořídil „Ďejiny jednoho média“. Za osm set korun – kdo by odolal?