Jejich třetí deska byla mezi podobně postiženými jedinci toužebně očekávána. My, kteří nejsme dostatečně postiženi, k podobným počinům přistupujeme obezřetně (přece jen poslouchat typický skáčkový umca-umca model čtyřicet minut v kuse je dost náročné), ale tohle cédéčko s přehledem vyvrací věškeré obavy.
Chancers oproti minulým deskám zpomalili a svůj rejstřík rozšířili na pestrou paletu stylů – od starého jamajského ska, reggae a dubu po punk, mod revival či new wave, což vrcholí třeba zvuky kláves, které by mohly uspět i na soundtracku k Hvězdným válkám. A to všechno je neobyčejně osvěžující.
Raz-dva-tři, songy švihají jeden za druhým, skoro každý je jiný, hraje to všemi barvami a člověk se časem přistihne, že se při poslechu mimoděk usmívá, zvlášť když zpěvák Simon Ruffskank – profesí učitel angličtiny a historie – v textech šikovně semele všechno od Švejka přes britské dělnické bouře v roce 1852 až po procházku Nuslemi, a do toho ještě zarecituje Alenku v říši divů nebo si lámanou češtinou postěžuje, že „fčera móc pil a tak bolí na hlava“.
I když deska mohla být tak o dvě písně kratší, s nadsázkou lze říct, že by pro české ska mohla znamenat to, co kdysi Clash znamenali pro punk s London Calling: posunout žánr do barevnějších světů a přitom pořád dělat hity. Vskutku, tohoto se nemusí bát ani ten, kdo ska normálně nemusí.
The Chancers - A Calling Out
Indies Scope
Nej skladby: Luvratbaby, Tennyson´s Gift, Nothing To Hide (Nothing To Fear)
Hodnocení Filter: 80%
