Petr Muk

Petr Muk | foto: David Votruba, iDNES.cz

Slovo láska se nedá nahradit, tvrdí Muk

  • 1
Láska, jež má více podob, je hlavním tématem alba Osud v dlaních, které právě vydává Petr Muk. A stejně jako toto nejpotřebnější slovo se hudebně proměňují jeho písně.

Bronzový český slavík, frontman někdejších kapel Oceán a Shalom, přitom stále navazuje na muziku osmdesátých let.

"Současné hudbě chybějí silné harmonické a melodické nápady, které přinesla osmdesátá léta. Nikdy odtud nepřestanu čerpat, i když člověk se stále hudebně posouvá. Ale nakonec stejně musí sednout ke klavíru nebo vzít do ruky kytaru, pokud chce složit píseň," říká Petr Muk.

Deset nových písní má jednolitý zvuk, který obsáhl řadu stylových proudů. Nechybí balada Pověz mi víc, rockem střižená skladba Chyceni v sítích nebo taneční hitovka Láska, to je nebezpečná věc.

"Někdo se mě ptal, jestli to nepřeháním, když zpívám stále o lásce. Proč? S láskou jsou přece spojené základní záležitosti každodenního života. Buď jsem naplněný a jsem v pohodě, nebo trpím. Všechno se děje přes emoce a city," míní Muk. Podle něho se slovo láska nedá ničím jiným nahradit.

"Šalamounova Píseň písní nevypovídá o milostné lyrice, ale o vztahu člověka k něčemu nad ním. Tohle nikdy nevymizí z naší tvorby. Věřím, že život má smysl. A nevěřím, že poté, co se zaklapnou víka od rakví, přijde totální tma. Víru nevidím jako slabošskou záležitost, ke které by se člověk upínal, protože pochybností ho to nezbaví. Myslím, že tenhle rozměr se objeví skoro v každé naší písni," tvrdí Muk, který na skladbách pracoval s producentem Michalem Šetkou a textařem Janem Dvořákem.

Ze songu Teď zastav čas lze dobře poznat, že Muk zůstává velkým příznivcem Depeche Mode. Zpěvák dokonce dostal nabídku, aby před idoly vystoupil během jejich nadcházejícího pražského koncertu.

"Odmítl jsem. Byl by to ztracený den plný nervů. Technicky nemůžeme dát své vystoupení dohromady tak, abychom zněli rovnocenně jako hlavní hvězda. Vím, jak takové předkapelování vypadá. Vystupovali jsme kdysi s Erasure, mohl jsem zpívat v Bratislavě před Davidem Gahanem. Miluju Depeche Mode, mám na ně lístky i do Vídně, musím vidět minimálně dva koncerty. Ale já si jdu radši vystoupení poslechnout, než abych se tam trápil. Své koncerty si chci užít plnohodnotně se světly a plným zvukem," vysvětluje.

Svou novou desku rozšířil o pět bonusů. Jsou mezi nimi písně Prázdná ulice a Naděje, které zpíval už s Oceánem. "Na turné je hraju jako určitou vzpomínku. Aranže jsou jiné než v roce 1991. Bonusy jsou takové dárečky pro lidi, kteří poslouchají mou muziku," říká Petr Muk, jenž pochází z Českých Budějovic. Jednu z písní, která ho ovlivnila a již natočil i na album, hrála pradávná jihočeská kapela Celestýni.

"Chodila na ně sestra. Píseň Svou lásku rozdej jsem slyšel poprvé v roce 1972 z jejího kotoučového magnetofonu Pluto. Sestra, která za nimi jezdila po celých jižních Čechách, si nahrála nějaké vystoupení. Píseň mi utkvěla v hlavě. Nedávno se mi zčista jasna vynořila, když jsme byli ve Znojmě ve sklípku, a zahrál jsem ji na kytaru. Musel jsem ji natočit, přitom jsem ji od roku 1972 neslyšel, pásek někde zmizel," říká Muk.

Kdykoliv dotočí desku, nějakou dobu potřebuje mít klid, i v autě. "Ale tak po půl roce se to celé nastartuje, znovu vznikne potřeba skládat písně. Možná je to terapie. Někdy z člověka leze velký bol, ale máme pozitivní východiska. Myslím, že každá píseň má světlo někde na konci. Když ten světlý bod chcete mít a toužíte po něm, tak ho uvidíte – možná. Tu dlaň, co mává ve dni slunečném," končí zpěvák citátem z nové písně Ještě mě hřej.