Skupina Už jsme doma jede po otřesu dál

Rocková skupina Už jsme doma, jejíž energická muzika nachází posluchače i v USA a která dosud vydala sedm alb, vystoupí 19. prosince v pražském klubu Delta. Rozloučí se tak s rokem 2001, který mohl být jejím posledním. Pětičlennou sestavu totiž opustili dva hudebníci včetně Jindry Dolanského, jehož saxofon byl pro styl kapely určující. "Jindra argumentoval rodinnými důvody, baskytarista Honza Čejka chtěl využít čtyřleté zkušenosti z Už jsme doma ve vlastním projektu. Asi ho unavovala dlouhá turné po Americe," říká zpěvák a textař Miroslav Wanek, na jehož bedrech leží další osud kapely.

Otřásla se kapela v základech?
Určitě to byla vážná změna. Navíc jsem musel získat od Jindry souhlas, že smím dál používat jméno kapely. On je zakládajícím členem. To se podařilo. A Honza Čejka přivedl za sebe Jardu Cvacha.

Byl to velký problém ponechat si jméno kapely?
Původně si Jindra přál, abychom skupinu rozpustili a koncertovali spolu čas od času. Mně tato představa nevyhovovala. Poslední tři nebo čtyři roky jsem věnoval spoustu energie organizačním věcem. Posílal jsem e-maily a balíčky s nahrávkami do světa, abychom rozšířili své působení. Už se ozývají pořadatelé z Japonska, Jižní Ameriky nebo Skandinávie. Kapela je rozjetá a konečně se zdá, že bychom mohli pravidelně koncertovat v Americe i Evropě. Když odhlédnu od všech ostatních důvodů, bylo by mi líto, aby tohle všechno přišlo nazmar.

Zbylo vám dost energie na novou muziku?
Já bych se radši věnoval jen muzice. Nedávno jsme přešli k nové agentuře. Snažím se všechny organizační věci převést na manažerku. Do konce ledna musíme dodělat nový repertoár, abychom mohli někdy v květnu natáčet desku. Teď, když vystupujeme ve čtyřech, hraji častěji na piano, aby muzika měla více barev. A ten pátý post, který zastával Jindra Dolanský, zůstane otevřený. Zaujmou ho různí hosté. Takhle jsme domluveni s Tomášem Schillou, chci oslovit i Mikoláše Chadimu nebo Pavla Fajta. Možná pozveme někoho ze zahraničí.

Kromě výtvarníka Martina Velíška, který je nehrajícím členem skupiny, všichni kolem vás odpadli. Co vás drželo nad vodou?
Věřil jsem tomu, co děláme. Kromě toho vím, že když člověk chce něco dokázat, musí mít trpělivost. Když něco podesáté nevyjde, lidé se na to obvykle vykašlou. Mně je vždycky líto zahodit předchozí pokusy a doufám, že ten jedenáctý uspěje. Asi jsem hodně trpělivý i dost tvrdohlavý.

Proč se má vaše nová deska jmenovat Rybí tuk?
To téma má hodně vrstev. Rybí tuk byl velmi odporný. Dozvěděl jsem se, že i v Americe ho děti musely polykat. Rybí tuk byl ovšem zdravý. Člověk občas musí skousnout něco odpudivého, aby neonemocněl. Pak se nabízí jiná rovina uvažování. Kdo řekl, že rybí tuk je zdravý? A je to vůbec pravda? A jsme u roviny oblbujících čtyřiceti let komunismu. Na druhou stranu člověk potřebuje uvěřit, že mu něco jako rybí tuk pomůže. I když se třeba opíjí vodou. Rybí tuk je podobné téma jako Hollywood. Tak se jmenovalo naše třetí album. Lidi se nechávají dobrovolně ohlupovat výrobou snů. Možná z lenosti, ale co když opravdu touží po nějakém snu? A proč chtějí aspoň na chvíli zapomenout? Zjistil jsem, že se zabývám vlastně jedním tématem, jenom se na něj pokaždé zaměřím v jiném úhlu.

Nová deska možná vyjde u americké firmy Alternative Tentacles. Jak jste daleko?

Jednáme o smlouvě. Až koncem ledna dokončíme nové písničky, pošleme nahrávky šéfovi firmy Jello Biafrovi. On se rozhodne. Když u něho vydáme desku, poskytne nám kompletní servis. To je v Americe běžné. Firma zajistí agenturu, která se kapele stará o turné i o kontakt s médii. Takhle nám pomáhala i malá firma Škoda Records, která nám v Americe vydala předchozí desky. Navíc muzika, již zprostředkují americké firmy, je v Evropě dobře přijímaná. Je to trochu absurdní, ale my bychom se pomocí Američanů dostali zpátky do Evropy.

Už jsme doma.

Saxofonista Jindřich Dolanský bude hrát s kapelou Už jsme doma naposledy 19. prosince. (27. listopadu 2001)

Baskytarista Jan Čejka a saxofonista Jindřich Dolanský budou hrát s kapelou Už jsme doma naposledy 19. prosince (27. listopadu 2001)