Je dobře známo, že Portishead na svém třetím albu pracovali s přestávkami deset let, ačkoliv mi není úplně jasné, co vlastně celou tu dobu dělali. Jinými slovy, kdo čekal absolutní stylový převrat a podobně zásadní desku, jako byla třeba jejich eponymní dvojka, nedočkal se.
Beth, Geoff a Adrian mohli Third vydat klidně v roce 2000, což ale neznamená, že je to rovnou špatná deska. Vždycky mě udivovala temnota a depresivita bristolské scény, která nějak nekorespondovala s vyprávěním o nádherném historickém městě plném zeleně, parků a veselosti.
Ale kdyby hudba měla být vždycky věrným odrazem místa svého vzniku, Third by vzniklo v rozvalinách města po náletu obřích kobylek. Portishead jsou na něm snad ještě temnější, rozvleklejší a méně přehlední než kdykoliv předtím, ale když jim dáte chvilku, můžou vás dostat.
Největší změnou oproti minulosti je ale to, že se to neválí ve zpomaleném hiphopovém beatu a kostru písniček obstarávají výpůjčky z folkotroniky a new weird America (v podstatě psychedelický folk – poz. editora) . Nicméně nechtěl bych být v kůži toho, kdo má za úkol udržet tenhle domeček z cinknutých karet pohromadě i naživo.
Portishead - Third
Go! Discs
Nej skladby: Magic Doors, Machine Gun, The Rip
Hodnocení Filter: 70%
