Joan Baezová vystavěla většinu koncertu na písních jiných autorů, ale byly to především ty, které sama má v repertoáru po desetiletí. Jak jí s věkem klesl hlas, zpěvačka připustila, že řadu vlastních skladeb už prostě nezvládne podat dobře, a tak je vynechává. Z jejího vlastního pera tak zazněl jediný kus, titulní skladba alba Diamonds & Rust z poloviny 70. let.
Nicméně vůbec to nevadilo. Jednak řada cizích písní či tradicionálů, které zazněly, je dlouhé roky pevnou součástí koncertů a desek Baezové. A hlavně se skladbami jako The House of the Rising Sun, Swing Low, Sweet Chariot nebo The Times They Are A-Changin’ prostě nelze šlápnout vedle.
A právě při Dylanově hitu si Baezová vysloužila první až frenetický aplaus. Za což může jednak skladba sama, ale hlavně zpěvaččin úvod, kdy ji rozkošnou češtinou věnovala „pro studenty proti zbraním“.
Ta největší odezva však měla přijít hned vzápětí. Písničkářka na svém rozlučkovém turné v každé zemi vybírá nějakou místní skladbu. Ve Frankfurtu to byla ukolébavka z pera dvě stě let mrtvého německého básníka, v Praze však sáhla po Krylovi. „Čeština je druhý nejtěžší jazyk po velštině a já měla na naučení jen čtyřiadvacet hodin,“ omlouvala se Baezová, když vystřihla svou a capella verzi skladby Bratříčku, zavírej vrátka.
Normálně je podobné podbízení národnímu publiku trochu trapné, v případě celoživotní upřímné aktivistky, která se přátelila i s Václavem Havlem, to však bylo naprosto na místě. V refrénu jí dokonce zpěvem návštěvníci sami trochu podpořili.
Bez zbytečných slov
Celý koncert trval více než půl druhé hodiny a Baezová jej odehrála zčásti jen sama s kytarou. V některých skladbách ji doprovodil její syn u bicích a druhý hráč, který obsáhl kytaru, ukulele, baskytaru, banjo, klavír i housle.
Joan Baezová: Moje matka se ptala, co si počnou fanoušci, až skončím |
Moc se nemluvilo. Písničkářka uvedla jen kontext k písni The President Sang Amazing Grace ze své aktuální desky Whistle Down the Wind (více čtěte v recenzi Balada o střelbě v kostele a důstojná tečka za kariérou Baezové). A samozřejmě zmínila Havla v souvislosti s písní Swing Low, Sweet Chariot, která zazněla jako úplně poslední. Právě na tu jí totiž při prvním koncertu v Československu vypnuli mikrofony poté, co tehdejšího disidenta pozdravila z pódia.
Celý večer se nesl v milém duchu, protože Joan Baezová je prostě usměvavé a optimismem nabité zlatíčko. Zároveň jej však dovedla geniálně vystavět dramaturgicky. Od jemných kytarových balad po hity jako je Lennonova Imagine nebo The Boxer od Simona a Garfunkela, jež se hrály v přídavku.
A pak už zaznělo jen „amen“ a bylo po všem. Krásné rozloučení s úžasnou umělkyní a ženou.
