RADŮZA: Ocelový město (Radůza Records)
Nestává se často, aby na živém albu drtivě převládaly nové písně, které nemají studiovou podobu. Radůza je ovšem mimořádná tvůrčí osobnost české scény, a tak si takový mimořádný krok mohla dovolit. V Malostranské besedě, kde koncerty pro album (a také stejnojmenné DVD) natáčela, představila kromě nových písniček i novou doprovodnou kapelu, ve které hrají spolehliví a přitom velmi tvůrčí profesionálové Josef Štěpánek (kytary), Jan Cidlinský (baskytara, kontrabas, housle) a David Landštof (bicí).
Sama zpěvačka rozšířila svůj typický instrumentář (akordeon, kytara, klavír) ještě o další "dokreslující" zvuky foukací harmoniky, lesního rohu či dud. Rozšířeným vyjadřovacím schopnostem se formálně podřídily i samotné písně, byť typický Radůzin rukopis a obsah její výpovědi zůstává.
Lucie Redlová
LUCIE REDLOVÁ: Křižovatka (Indies Scope)
Mladá písničkářka slavného jména ve svém výrazu na posledním albu mírně přitvrdila, což ostatně platí i pro její koncerty. S kapelou Garde za zády (její oporou je kytarista Martin Knor, jinak člen Mňágy a Žďorp) zpívá Redlová písničky, z nichž k naprosté většině napsala hudbu v duchu typického písničkářského softrocku. Texty na album, produkované americkým zpěvákem a kytaristou Timem Eriksenem, napsala převážně Radka Bzonková, sama Redlová přihodila jen jeden.
I když se zdá, že se Lucie Redlová snaží vymanit z rodového zatížení (kdo by také chtěl být srovnáván s otcem), genů se prostě nezbaví. Ostatně, ohlasy lidové hudby jsou v jejím autorském rukopisu patrné, i kdyby se "ubigbítovala". A je to tak dobře.
Lada Šimíčková
LADA ŠIMÍČKOVÁ, IVO CICVÁREK: Hotel v tiché ulici (Indies Scope)
Dořekněme v předchozím odstavci nevyřčené: dva texty Lucii Redlové na poslední album dodala také Lada Šimíčková. Ta napsala všechny texty k písním svého společného alba s brněnským písničkářem a klavíristou Ivem Cicvárkem.
Písničky natočené většinou v širším obsazení mají šansonový, místy divadelní či jazzem jemně načichlý tvar, ve kterém se ovšem míhá i elektronika. Textově i projevem zpěvačky se nicméně album blíží spíš klasickému folkovému výrazu, což ve výsledku přináší zajímavý a vzrušivý dojem.
Eliška Ptáčková
ELIŠKA PTÁČKOVÁ: Svým způsobem (vlastním nákladem/Good Day Records)
Ani v případě této mladé zpěvačky se rodinné geny nezapřou. Jejím otcem je známý banjista a výrobce těchto nástrojů Vladislav Ptáček. Je také členem její současné kapely a jeho hra dodává některým písničkám countryový šmrnc.
Podstatnější postavou pro současné hudební rozpoložení Elišky Ptáčkové (jež má za sebou mj. poměrně intenzivní koncertní spolupráci s Čechomorem) je americký kytarista a producent Steve Walsh. Ten její písničky pomohl obléknout do šarmantního výrazu, ve kterém nechybějí rockové, bluesové ani jazzové rysy. Muzikantská sestava se rekrutuje zčásti z domácích víceméně jazzových profesionálů, zčásti z amerických hostů, čemuž odpovídá i vysoká hráčská úroveň alba.
Dorota Barová
DOROTA BAROVÁ: fest. Dorota Barová (Indies Scope)
V tomto případě nejde o novinku, nýbrž o rekapitulační album, které se ohlíží po bohaté hudební minulosti jedné z vůbec nejtalentovanějších muzikantek, co současná domácí scéna má. Dorota Barová je sice známá především jako polovina mezinárodně proslulého dua Tara Fuki, je ale také členkou hned několika dalších uskupení a často bývá zvána jako host při nahrávání dalších spřízněných souborů.
Album přináší osmnáct nahrávek a k dalším pěti umožňuje přístup prostřednictvím bezplatného stažení. Jsou mezi nimi tedy nahrávky jejích domovských skupin Tara Fuki, Kuzmich Orchestra, Vertigo Quintet či Doma Ensemble, ale i "hostovačky" u Lenky Dusilové, Jana Buriana, Květů a dalších. Obdivuhodná šíře, obdivuhodný vkus, obdivuhodná kvalita.
