Jazzmanku Průchovou rytmus neopouští

Zpěvačka Vlasta Průchová přes půl století dokazuje, že pro ni jazz není pouze hudba, ale životní styl. Přestože 12. července oslaví první dáma české jazzové scény pětasedmdesátiny, stále vystupuje v klubech i s o několik generací mladšími hudebníky. Je smutným paradoxem, že tak vynikající interpretka se může pochlubit pouze dvěma vydanými deskami. V roce 1992 natočila v jazzklubu Agharta živou nahrávku Tonight. O pět let později se k posluchačům dostal průřez starších nahrávek Supraphonu z let 1958 až 1964 na albu nazvaném podle známého hitu Docela všední obyčejný den.

Průchová spolupracovala s plejádou špičkových orchestrů a muzikantů. Ráda vzpomíná na účinkování s orchestrem Karla Krautgartnera, doprovázely ji i orchestry Karla Vlacha či Ferdinanda Havlíka. Nazpívala duety s Karlem Hálou, Milanem Chladilem a s mladým Karlem Gottem. S velkým úspěchem také vystupovala s Junior Triem, kde vedle jejího syna Jana hráli Miroslav a Alan Vitoušovi, všichni tři budoucí špičkoví jazzoví instrumentalisté a skladatelé. Nejraději ovšem "Paní Jazz" vystupovala po boku svého manžela Jana Hammera (+ 1989), vynikajícího jazzmana a povoláním kardiologa. V současnosti ji doprovází Trio klavíristy Zdeňka Zdeňka.

Rodačka ze slovenského Ružomberoku projevovala pěvecké nadání odmalička. Rodiče pocházeli z Moravy a velmi dobře zpívali, maminka studovala ve Vídni konzervatoř. Po nuceném odchodu rodiny ze Slovenska do Prahy na začátku války Průchová vystudovala gymnázium a v Anglickém institutu studovala angličtinu a němčinu. Její hlavní zájem ale směřoval k hudbě. Se svým budoucím celoživotním partnerem, tehdy mladým studentem medicíny Janem Hammerem, se seznámila již v roce 1941 ve Zlíně, kde hrál s jazzovou kapelou. Toto setkání ovlivnilo nejenom její soukromý život, ale také hudební orientaci.

Vystupovat začala Vlasta Průchová až v roce 1946. Pro jazzový zpěv měla a dodnes má jako jedna z mála českých zpěvaček všechny předpoklady: cit pro frázi, bezchybný rytmus, skvělý hlas a obrovský temperament a muzikálnost. První vydařené angažmá absolvovala v roce 1946 v Mariánských Lázních, kde se objevila po boku známého Václava Irmanova. O rok později se stali s manželem Janem Hammerem členy nově založeného souboru Rytmus 47, který působil v jazzovém klubu Pygmalión na Václavském náměstí. Uzavření klubu v roce 1948 předznamenalo období, které jazzu moc nepřálo. Přesto od roku 1953 zpívala v Alhambře a od poloviny padesátých let s novou kapelou Karla Krautgartnera. Hvězdu první velikosti z ní udělalo uvádění televizní a rozhlasové soutěže Hledáme písničku pro všední den v letech 1957 až 1961, z níž vzešlo mnoho skladeb, které se staly evergreeny.

Po srpnu 1968 strávila s rodinou rok ve Washingtonu. Domů se ovšem vrátili pouze tři (s manželem a dcerou Andreou) bez syna Jana, který dostal stipendium na prestižní hudební škole Berklee v Bostonu a byl prohlášen za emigranta. Dnes je z Jana Hammera mladšího držitel ceny Grammy, uznávaný jazzman a skladatel filmové hudby. V letech normalizace se Průchová musela odmlčet a prvních větších koncertů a nahrávek se dočkala až po roce 1989. Babička čtyř vnoučat, jíž vzdal hold i Louis Armstrong, dodnes rozdává svůj životní optimismus a radost z hudby.