Záměrem akce, kterou odstartuje v sobotu v rakouském Pulkau Wihanovo kvarteto a nad níž převzali záštitu exprezident Václav Havel a pěvkyně Magdalena Kožená, je seznámit s českou hudbou, jejími tvůrci a interprety evropské regiony - ani jeden z více než stovky koncertů se totiž nebude konat v hlavních městech zúčastněných států.
"Naším hlavním partnerem je Německo, kde proběhnou dvě desítky koncertů, ale zamíříme i do Španělska. Vždy jde o města, která mají partnerské smlouvy či jiné vztahy s českými městy," zdůrazňuje manažerka projektu Eva Petrášková. Koncerty budou navíc i příležitostí k prezentaci České republiky v hostitelských městech a krajích.
Hlavní myšlenky projektu, jenž organizačně i finančně podporuje ministerstvo zahraničních věcí a na němž se podílejí česká centra a zastupitelské úřady v jednotlivých zemích, vycházejí z Mezinárodního hudebního festivalu třinácti moravských měst Concentus Moraviae.
Jeho devátý ročník, který začíná právě dnes v Náměšti nad Oslavou koncertem hornisty a jediného českého člena Berlínské filharmonie Radka Baboráka, je součástí Českých snů. Také na domácí půdě se představí významní tuzemští interpreti v programu úzce svázaném s českým prostředím.
Je to právě repertoár, který má vyjadřovat ideu Českých snů. Na rozdíl od Roků české hudby, které se konaly v letech 1974 a 1984, se podle organizátorů nabízí jedinečná šance podívat se poprvé uceleně na českou hudbu bez ideologického zkreslení. Celkem zazní skladby 76 autorů, mezi nimi i příslušníků německé a židovské komunity nebo slovenských skladatelů.
"Náš festival chce vznést nové otázky, například jakou hudbu lze považovat za českou, kdo byl a je jejím tvůrcem, jak skladatelé se svou českostí zacházeli. Takže za názvem České sny, ale i za samým slovem české, si lze docela dobře představit otazník," vysvětluje dramaturg Aleš Březina. Důraz bude podle něho kladen na přelom osmnáctého a devatenáctého století a na století dvacáté, evropskému publiku se představí také nejmladší skladatelská generace.
