Na druhou stranu - co je kus upižlaného kovralu proti byrokratickému kolečku, které jsem coby uchazeč o festivalovou akreditaci musela absolvovat? Francouzi nezklamali, šest formulářů a pět vstupních hesel budiž toho důkazem.
Musíme tam všichni
"Vy chcete hvězdy? Vykašlete se na tiskovky, sedněte na Croisette a čekejte. Uvidíte, že vám přilezou až pod nos," dostalo se mi bodré rady od řidiče autobusu z trasy Nice-Cannes. Po slavném bulváru prý jednou musí projít bez ochranky každičká z nich, takže to chce jenom trpělivost. A dobrý opalovací krém.
Poslechla jsem. Nemaje akreditace, které se (navzdory předakreditačnímu martýriu) rozdávají jen ve značně omezené denní době, usedla jsem krátce po příletu na zídku pod palmami a čekala.
Úterý patřilo oscarové Penélope Cruzové, tak to by bylo, aby se na Croisette neukázala, říkala jsem si. No neukázala. Tedy alespoň ne u mé zídky.
V Cannes milují fotbalistu Cantonu a Cruzovou, šíleného von Triera zavrhli |
Tu stihl počůrat pes, obhlédnout policista a vyfotit (stejně bezradný) fotograf, ale diva, po které bych sebrala vlas, nikde.
Mezitím se setmělo, na pláži kousek ode mě vyrostlo plátno a v přímořské bríze se vzdouvalo tak naléhavě, až jsem neodolala a místo hvězdných okamžiků jsem si dala Kaurismakiho pod širým nebem.
A tehdy poprvé jsem proklaté Cannes vzala na milost. Bez akreditace, zato s racky nad hlavou.
P.S.: Brada Pitta už ovšem za racky nevyměním. Přijíždí ve středu a já se ho musím zeptat, jak je to s tou pizzou v Berlíně.
Reportérka z Berlinale: holčička Demi a bačkora PittPřipomeňte si zážitky reportérky iDNES.cz, která se zúčastnila filmového festivalu Berlinale. |
