"Myslím, že pouze prostřednictvím současného pohledu lze dospět k pravdě. Katyňský masakr je nevyjasněný hned z několika stránek: politické, historické a emocionální," míní Andrzej Mularczyk, autor scénáře k snímku Post mortem. Katyňský příběh.
Film by měl vyprávět o dceři polského vojenského důstojníka zavražděného v Katyni, která se vypraví na východ, aby pátrala po osudu svého otce.
"Přál bych si, aby se diváci mohli 'dotknout' toho, co lidé hledající pravdu cítí. Aby poznali pocity těch, kteří i dnes žijí se stínem té tragédie," poznamenal scénárista.
Režisér Wajda se prý na téma připravoval několik let. Nyní už dokončuje obsazování herců a s natáčením by měl začít na přelomu února a března příštího roku. Filmaři budou pracovat v Krakově, ve Varšavě a v okolních lesích.
V Katyni podle různých údajů zahynulo 15 tisíc až 22 tisíc Poláků. Po invazi Rudé armády do Polska 17. září 1939 bylo uvězněno asi 22 tisíc polských důstojníků, intelektuálů a duchovních. Sovětský svaz tím naplnil pakt, který uzavřel s nacistickým Německem.
Hitlerova armáda do Polska vpadla už 1. září 1939 a rozpoutala tak světovou válku. Sovětská tajná policie (NKVD) polské vězně popravila během dubna a května následujícího roku.
Část hromadných hrobů objevili za války u Katyně Němci. Tehdejší sovětská propaganda označila zprávu za podvod a z hromadných vražd obvinila právě fašistické Německo.
Po 50 letech mlčení až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Varšava nyní naléhá, aby Rusko masakr uznalo za genocidu. To však Moskva odmítá.
Rusko rozhořčilo Poláky také tím, když odmítlo vydat příslušné dokumenty s odvoláním na to, že jsou tajné. Neobjasněný katyňský masakr tak neustále jitří polsko-ruské vztahy.
