RECENZE: Z Růžového pantera se stala růžolící micinka

Růžový panter bez Petera Sellerse je jako vtip bez pointy, jehož trapnost vynahrazuje vypravěč přehnaně hurónským smíchem.

Každý nemusí mít komika Steva Martina rád, ale dívat se na jeho tvář dvě hodiny, aniž by člověk nezískal částečnou averzi k filmu, je úkol pro zenbuddhistického mnicha.

Růžový panter bez Petera Sellerse je jako čiré contradictio in adjecto. Inspektora Jacquese Clouseaua ztvárnil celkem pětkrát a byl sám o sobě natolik výrazný a jedinečný typ. Se svou rolí organicky srostl (nebo spíš jeho role srostla s ním) a stal se nenahraditelným.

Růžový panter

40 %

USA, 92 min.

režie: Shawn Levy

hrají: Steve Martin, Jean Reno, Kevin Kline, Beyoncé Knowlesová

Ostatně, lze si představit, že by Old Shatterhanda hrál namísto Lexe Barkera třeba Arnold Scharzenegger, nebo že by se postavy Colomba namísto Petera Falka chopil Tom Hanks?

U filmu je to celkem běžné, že herec a role jedno jsou, a to je přesně problém nového Růžového pantera. Snaží se postavit horu stejně vysokou, jako je Matterhorn, ale neuvědomuje si, že tato dominanta není známa proto, že je vysoká, ale především proto, že je krásná.

Nebýt vazby na sérii komedií Blakea Edwardse, byl by aktuální Růžový panter průměrná střeštěná komedie, na kterou se podíváte o svátcích, když jste přejedeni kaprem a nechce se vám vstávat z gauče.

Jenže vazba existuje a film tím pádem letí z ringu už při první ráně. Steve Martin je možná dobrý komik, nikoliv však Clouseau. A nezachrání to ani Jean Reno, ani zpěvačka Beyoncé Knowlesová.

Tedy, ne že by se nejednalo o běžnou praxi - Tom Hanks v remaku slavné francouzské komedie taky nebyl žádný Velký blondýn s červenou botou.