V Oko bere se herci příliš nepředvádějí, logicky musí totiž držet nehybnou tvář hráčů u karetních stolů v Las Vegas. Navíc spolehlivé osobnosti Kevin Spacey a Laurence Fishburne stojí spíše v pozadí, hlavními aktéry úsměvné teenagerovské morality jsou studenti s mimořádným matematickým talentem, které Spacey coby jejich profesor vycvičí k vysokým výhrám a Fishburne, jehož postava patří k ostraze kasina, naopak zkouší odhalit.
Hrají se tedy skromnější Dannyho parťáci v uhlazené úpravě středoškolského seriálu včetně jeho povinných přísad, k nimž patří řevnivost v partě vyvolených či láska ke krásné plavé spolužačce.
Zázračný počtář
U filmu Oko bere má smůlu divák, jenž nikdy nehrál „očko“, natož black jack, a nedokáže sečíst řadu čísel zpaměti ve zlomku vteřiny.
Sledovat myšlení hrdinů se nedá, i soustředit se na vysvětlivky stojí dost námahy. Navíc dvakrát vyruší kazatelský tón: když se hrdina dá na hazard výhradně z ušlechtilých důvodů, aby měl na studium, a když film okatě varuje, co s čistými dušemi mohou napáchat velké peníze.
Nicméně plátnu vládnou milí obyčejní kluci, kamera se koupe ve světlech města hazardu a režisér Robert Luketic vypráví jednoduše, s citem pro pointu ve scénách se zázračným počtářem v obchodě či před zrcadlem. Ani Oko bere zkrátka neurazí, ale taky by bohatě stačilo v televizi.
