RECENZE Spojenec: Loupež pro Fosterovou, Washingtona a Owena

Fanoušky, kteří ho uctívají, rebelský režisér Spike Lee mírně zaskočil: své jméno propůjčil thrilleru o bankovní loupeži.

Ale protože je to Lee, do tradičního žánru vpašoval vedle tria hvězd i nezvyklé postupy a kritiku dnešní Ameriky.

Skalní obdivovatelé snímků Malcolm X či 25. hodina se hroutí. Jak mohl jejich milovaný buřič Spike Lee natočit tak bohapustě tuctový film jako Spojence? Vždyť navenek tu není nic, co by už stokrát Hollywood neprovětral.

Spojenec

60 %

USA, 128 min

režie Spike Lee

hrají Denzel Washington, Clive Owen, Jodie Fosterová, Willem Dafoe,

Kinobox: 78 %

IMDb: 7.6

Banka, do níž vtrhnou lupiči v čele s uhrančivým Clivem Owenem. Vyděšení rukojmí. Denzel Washington coby policejní vyjednavač. Nový prvek sice představuje Jodie Fosterová v roli právničky, jež má pro mocného klienta v přepadené bance zajistit záhadný obsah jeho bezpečnostní schránky, jenže se ukáže, že tak velké tajemství to zase není.

Jak zahnat klišé
Přesto přese všechno představuje Spojenec dobře odvedenou práci. Díky rafinovanému závěru mu mnohý divák dokonce odpustí, že mění časové posloupnosti.

Hned v úvodu zní monolog Owenova hrdiny z cely a rukojmí, kteří v „reálném“ filmovém čase stále leží pod namířenými zbraněmi, se vynořují v prostřizích už coby pozdější svědkové u výslechu, takže se zdá, že více méně všichni přežijí.

Půl napětí jako by zmizelo, jenže Lee je dovede budovat i jinými způsoby. Třeba jedinečnou hudbou, velmi zručně střihanou do útržků hovorů v ještě klidné bance, kdy se tradičně vydělují jednotlivé tváře příštích dramat - obvyklá směs pohlaví, barvy pleti a stáří od malého kluka přes ženu se zálibou v hlasitém telefonování až po astmatického staříka bažícího po televizní slávě.

To je pochopitelně otřelý model stejně jako charakteristika Washingtonova poctivého, leč nepřizpůsobivého poldy, který musí ještě chlácholit přítelkyni, jejíž bratr má problémy se zákonem.

Do třetice se klišé týká popisných znaků všech profesních románů o zločinu, tedy sledu úkonů na místě činu, zátarasů, povelů, ostřelovačů, televizních štábů - ale opět zásluhou kamery jako by je člověk viděl poprvé. Lupiči navíc místo tmavých kukel nosí bílé masky s temnými brýlemi, takže spíše než běžné raubíře připomínají veselé přízraky z hororových Halloweenů či Vřískotů.

Nevšední zločinec
Sólo pro zločince Paradoxně Washington i Fosterová zůstávají ve stínu nevšedního zločince, pro nějž Owen našel přesnou směs přitažlivé mužnosti a černého humoru.

V mezičase výchovně rozmlouvá zajatému chlapci krvavé počítačové hry, policistům dává hravé hádanky a vskutku originálně baví nesrozumitelným jazykem, podle policistů „něčím ze střední Evropy“, což je epizoda s nádhernou pointou. Ale už tady vystrkuje růžky kritika americké arogance a ignorance, poté vyostřená třeba ve scéně s Indem považovaným za Araba.

Film Spojenec je zkrátka šikovnou rovnicí o třech známých: starý žánrový obsah, nový filmařský obal plus módní obžaloba na téma, že hysterické Spojené státy vidí Al-Kajdu pod každým turbanem.