Na odchod britské loutkové legendy upozornil server Telegraph. Manželský pár s uměleckým nadáním (on byl malíř, ona herečka) se po emigraci z Československa usadil v Yorkshiru. Vzhledem k tomu, že si z rodné země nemohl téměř nic přivézt, museli si zpočátku přivydělávat, kde to šlo. Zatímco se Vlasta živila jako uklízečka, Jan chtěl zkusit vydělávat na své lásce k loutkám.
„Vlastu napadlo, abych udělal loutky prasátek, která v Čechách platí za symbol štěstí,“ vysvětloval kdysi Jan. Ze skelné vaty proto stvořil dvojici maňásků Pinkyho a Perkyho. Zatímco Pinky nosil červenou barvu, Perky byl v modrém a dostal navíc čapku, aby byl odlišitelný i v černobílé televizi. Vedle maňásků (loutka na ruku) vytvořili manželé i závěsnou verzi (marioneta).
Raději zemřít společněPár se znal už od třinácti let, jejich osud se rozdělil jen během Protektorátu, kdy musel Jan pracovat v továrně a Vlasta dělala sekretářku německému podnikateli. "Když přišli Rusové, mysleli jsem, že budeme volní," vyprávěla později Vlasta. "Přišli k nám domů a my je vítali s tím, že jsme rádi, že máme zpátky Československo. Oni se však smáli a řekli, že tohle bude nyní Rusko," popsala. Jan se Vlastou oženil na konci války, společně se pak rozhodli utéci. Autobusem dojeli co nejblíže hranici s Rakouskem, kam pak museli překonat deset kilometrů pěšky. "Rozhodli jsme se, že raději zemřeme společně, než abychom žili ve strachu," řekla k útěku Vlasta. Do Británie se dostali v létě 1948. |
Pár dvojici prasátek s lidskými rysy poprvé představil v létě 1956 ve městě Heysham. A právě tam si jich všiml producent Trevor Hill, který manželům Daliborovým nabídl vlastní televizní show v BBC.
Pro děti i dospělé
Debut nazvaný Pinky and Perky’s Pop Parade měl v britské televizi premiéru v říjnu 1958. Stanice dala dvojici prasátek prestižní čas před zprávami o šesté. Pořad tak vedle dětí sledovali i dospělí, jimž konvenoval inteligentní humor, který česká dvojice do svých loutek vkládala. Jejich vstupy doplňovaly parodie na populární písně, které prasátka zpívala vysokými hlásky. Daliborovi k tomu využili techniku, kdy nechali záznam nazpívaných písní pouštět ve dvojnásobné rychlosti.
Show si neodpustila ani politické narážky, těsně před volbami roku 1966 byla jedna epizoda stažena a odvysílána se zpožděním pro přílišnou „citlivost“. Telegraph upozorňuje, že zmíněný problematický díl, který parodoval předvolební agitaci, nakonec získal víc diváků než souběžně vysílané vystoupení (pozdějšího britského premiéra) Harolda Wilsona.
Prasečí ksichtíky
Popularita Pinkyho a Perkyho se brzy rozšířila nejen po celé Británii, ale i do USA. Obecně se tvrdí, že tvorba českých manželů vyšlapala cestičku později tak populární The Muppet show. Telegraph upozorňuje, že pár se svými loutkami vystoupil v roce 1963 v show Royal Variety po boku Beatles či Marlene Dietrich. V Americe se pak dostal do Ed Sullivan Show, kde se v publiku bavil i sám Elvis Presley.
Prasátka měla samozřejmě i mnoho odpůrců. Paul McCartney prý opovržlivě prohlásil, že Pinky a Perky jsou jen „dvojice dřevěných loutek s prasečími ksichtíky, které zpívají nepřirozeně vysokým falzetem“. Možná i proto patřil song Yellow Submarine k jedné z nejprodávanějších coververzí, jež prasátka přezpívala.
Daliborovi se v roce 1968 přesunuli z BBC do Thames Television, kde však přidali už jen dvě další série. Televizní obrazovku opustili v roce 1973, kdy odešli do důchodu. Pinky a Perky se dnes v Británii řadí k televizní klasice. Manželé k nim v roce 2000 prodali práva, moderní počítačově animovaná verze, které měla být ve formě „late night show“ zaměřena na dospělé, je však příliš nenadchla.
Jan zemřel v roce 2013, Vlasta pak letos 21. února.
Pinky a Perky parodují píseň Lets Twist Again:
