Názory, vzpomínky, glosy, momenty ze zákulisí. Každou sobotu píšou přední osobnosti české umělecké scény pro kulturní rubriku iDNES.cz „Sólo pro“ své vlastní texty. Tento týden uveřejňujeme slovo režiséra a dramatika Petra Zelenky.
Nedávno jsem se dočetl zajímavou zprávu: „Rok 2018 byl výjimečný mimo jiné tím, že filmový režisér Woody Allen neměl poprvé po třiceti sedmi letech premiéru svého nového filmu.“ Byla tím myšlena světová premiéra v kinech. Naposledy se takové nedopatření stalo v roce 1981, kdy americký filmař nedostatečně rychle dokončil svůj film Sex noci svatojánské, který se do kin dostal až v červenci následujícího roku.
V duchu jsem svého oblíbence politoval. Pak jsem si uvědomil, že ani já jsem před pěti lety neměl žádnou filmovou premiéru (ani v roce 1981) a zaplavila mne vlna sympatií a silného pocitu profesní sounáležitosti. Oba jsme režiséři, scénáristé a oběma nám ten zlořečený rok dva osmnáct tak ošklivě proklouzl mezi prsty. Ten rok byl vůbec docela pozoruhodný. Letmým pohledem do československé filmové databáze zjistíme, že v daném roce neměl premiéru ani žádný z filmů Jana Hřebejka, Jana Svěráka nebo Saši Gedeona, a i nejplodnější česko-slovenský režisér současnosti Peter Bebjak se v roce 2018 musel spokojit pouze s televizním filmem, tedy ani on neměl filmovou premiéru. Filmařina v Evropě je prostě povolání nesouvislé, v čase nespojité, ze své podstaty řeklo by se digitální.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
