Hledá se agent. Značka: Spěchá!

  • 1
James Bond už brázdí stříbrné plátno více než čtyřicet let a pořád může shlížet z pobavených výšin agenta 007 na své uřícené následovníky, jejichž pořadová čísla snad už jdou do stovek. Jako by si studia předplatila inzerát "Hledá se agent. Značka: Spěchá!".

Například Vin Diesel se coby agent znalý extrémních sportů představil v roce 2002 ve filmu xXx, letos však v pokračování nazvaném xXx: Nová dimenze chybí.

Se změnou režiséra přišel i další nový špion – spasitel, kterého šéfové tajných služeb vybírají s představou "už žádný skejťák ani snowboarďák".

Čímž za Dieselem nevděčně stáhli oponu a nahradili jej prototypem afroamerického vazouna, kterého představuje rapper Ice Cube. Říši mondénních hazardérů vystřídal svět výrostků z hiphopové ulice, jenž je přinejmenším pro dámy méně přitažlivý – a to platí i o hercově mužném šarmu.

Nicméně na to, jaký je pořízek, počíná si Cube vcelku mrštně, až člověka napadá, který z českých slavíků vládne takovou kondicí.

K ruce má dále čokoládovou krásku, která do děje vkládá okatou reklamu na auta, jakož i svůdnou blondýnu, která neméně zjevně věští zradu. Z akčních scén baví přepadení létajícími "talířky", které Samuel L. Jackson smete holou dlaní, či skok člunem z vody na most.

Poté – neboť tentokrát jde o armádní spiknutí – vypukne obří mobilizace s letadlovou lodí, tanky a s vysloužilci bodře vtipkujícími jako tatíci, kteří po letech vzpomínají na vojnu u piva.

Zkrátka předstírá se téměř dvouhodinová vnitropodniková válka, která přišla možná dráž než ta třicetiletá a kde tuctové ohnivé efekty prokládají ještě plamennější věty typu: Pracuji pro svou zem, ne pro tebe.

Náhodou sdružuje xXx: Nová dimenze mnohá klišé anglosaských špionů, z nichž si utahuje francouzský Korsický případ – jenže taky hloupě. Ctitele seriálu 24 hodin asi pozlobí, že zmatený soukromý detektiv nosí jméno Jack Palmer, kombinující seriálové postavy Jacka Bauera a Davida Palmera, a že ho hraje Christian Clavier s výrazem na půl cesty mezi salonním Columbem a Bondem v penzi.

Ale pobouření brzy opadne ukolébáno dřímotou, neboť humor jen tu a tam prozáří cestopis o svérázném kraji a lidech, z nějž Korsika vyšla tak trochu jako laskavě domácký Kameňákov.

Folklor tvoří písně, salám, ostré pití, mdlé služby a zejména sousedské osvobozenecké hnutí, jehož vůdci Jeanu Renovi k herectví stačí, když na své přitroublé ovečky nevěřícně zírá z blahosklonné výše.

Bojůvky občas pobaví. "Jsme frakce Svobodná Korsika, existujeme už dva dny," hlásí se noví rebelové těm starým, kteří spřádají zápalné šňůry z dámských tamponů a měkkosrdcatě chrání kočky.

Aby se případní turisté nelekli, uvidí i lákavá letoviska a vyvinuté krásky na pláži. Ale řídkost z filmu kape jako letitý sirup: hodinu předvádí, jak se Clavierův hrdina marně snaží setkat s Renovým, a další půl hodiny si ti dva navzájem nevěří.

,