Lucas převzal čestnou festivalovou cenu, fanoušky pozdravili také herci Pomsty Sithů Hayden Christensen, Natalie Portmanová či Samuel L. Jackson. Na červeném koberci se však střídají i další hosté 58. ročníku Cannes. Mimo jiné tu byli Colin Firth a Colin Bacon, kteří mimořádně skvěle ztvárnili ústřední postavy filmu Atoma Egoyana Kde je pravda?
Obdivovatelé raných děl kanadského režiséra arménského původu možná budou trochu zklamáni. Rozhodně však příběh nerozlučné dvojice televizních komiků, kteří se po letech úspěchů ze dne na den rozešli, nese znaky umění vystavět složitou zápletku a vyprávět ji tak, že tajemství odhalí až v posledních metrech filmu.
Jiným adeptem na některou z cen jsou nepochybně Poslední dny, volně inspirované smrtí hvězdy skupiny Nirvana Kurta Cobaina. Zlatou palmu asi režisér Gus Van Sant těžko dostane, protože si ji odvezl v roce 2003 za Elephanta, jemuž se ostatně nový film podobá nejen motivem skutečné události, ale především stylem, pro řadového diváka poněkud příliš náročným.
Z dosud odpromítaných filmů se na Zlatou palmu nejvíce tipuje nejnovější snímek rakouského tvůrce Michaela Hanekeho Caché (skrytý). Za jeho francouzským titulem se tají příběh vzdáleně připomínající povídku Karla Čapka Vražedný útok. Projektil, jenž otřese dosavadními jistotami Čapkova protagonisty, tady představují videokazety, jež dostává úspěšný televizní moderátor a jejichž obsahem se cítí ohrožen.
Na rozdíl od Čapkovy povídky však Georges, kterého výtečně hraje Daniel Auteuil, nezačne hledat příčiny nepřátelských úmyslů neznámého ve vlastních činech, naopak potlačí výčitky svědomí a svaluje vinu na okolní svět. Čistota a jednota stylu, s nimiž Haneke bez poučování a patosu rozpitvává jak chirurgickým nožem - nůž ostatně hraje ve filmu velkou roli - charakter muže, jenž sám sebe považuje za slušného člověka, si zaslouží obdiv.
Haneke, který už pravidelně točí ve Francii, znovu dokázal, že je jednou z velkých osobností evropského filmu. Nezanedbatelný podíl na přesvědčivosti jeho novinky má Juliette Binocheová v roli Georgesovy ženy, postupně čím dál více rozčarované z odhalení neznámých stránek manželovy osobnosti.
Vůbec se dá říci, že neviditelným pojítkem řady děl soutěže je objevování zasutých či potlačených stránek psychiky člověka vystaveného tlaku nepředvídaných událostí. K filmům Lemming, Match Point a Caché tak lze přiřadit i japonský Bashang, kde Masahiro Kobajaši zachycuje nevraživost a zlobu, jež v jeho vlasti vyvolal návrat spoluobčanů vykoupených ze zajetí v Iráku. A Ital Marco Tullio Giordana ve filmu Když už jsi jednou na světě, nemůžeš se schovat líčí proměnu chlapce vyloveného z moře ubožáky, kteří se snaží ilegálně přeplavit do Itálie.
