Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv
„Jak moc je svět dětí fascinující, jsem zjistil až při práci na Zlínském festivalu a umocnilo se to ve chvíli, kdy se nám narodilo dítě. To jsem dostal úplně jiný pohled na věc,“ popisuje svou cestu k současné pozici muž, který před Déčkem vedl devět let Zlínský filmový festival pro děti a mládež.
Tenkrát také potkal začínajícího ředitele České televize Petra Dvořáka a jen tak nezávazně mu nabídl, že napíše projekt dětského okruhu, který Petr Dvořák plánoval rozjet. „Nečekal jsem to, ale Petr Dvořák si projekt přečetl a zavolal. Během půl hodiny jsme se domluvili,“ dodává Koliha.
V Česku máme talent na dětskou tvorbu
Novou stanici stavěl se svým týmem před deseti lety takzvaně na zelené louce. Inspiraci hledali zejména v severských zemích a ve Velké Británii.
„Navázali jsme kontakt s řediteli těch nejúspěšnějších dětských evropských televizí včetně německé Kiky,“ vzpomíná, „a teď jsme je už ve sledovanosti předběhli,“ s rošťáckým výrazem dodává a zároveň potvrzuje, že Česko je, co se tvorby pro děti týká, unikátní dlouhodobě. „Tady máme talent na dětskou tvorbu. Vezměte si všechny ty úžasné filmy Karla Zemana, Večerníčky až po skvělé dětské knihy, které vycházejí dnes.“
Velkou výhodu kromě talentu spatřuje Petr Koliha také v typicky českém smyslu pro humor. „Když se podíváte třeba na německou pohádku, tak tam vidíte přece jen jiný přístup, jsou víc dramatičtí až do strašidelnosti, ale ten humor tam chybí.“
Déčko vedle zábavy poučí děti o počasí, umění či záchraně života |
S kulturními rozlišnostmi se potýká ředitel Déčka ale i u převzatých pořadů. „Obecně například seveřané jsou velmi liberální po všech stránkách. My jsme konzervativnější,“ vysvětluje, proč některé převzaté pořady v minulosti mohly vzbudit rozpaky u rodičů malých diváků.
Zároveň ale přiznává, že největší boom dětských filmů u nás byl ještě za minulého režimu. „Tenkrát byly na Barrandově specializované tvůrčí skupiny. Navíc dětský pořad je vždy dražší produkt než film pro dospělé publikum. Jednak je potřeba určitou architektonickou i trikovou výbavu – a hlavně s dětmi můžete pracovat jen omezený počet hodin denně. Tím jste jako režisér limitovaný a počet natáčecích dnů logicky narůstá. A s tím i náklady.“
Při skladbě programu vycházíme z rytmu české rodiny
„Když jsme připravovali okruh, nechali jsme si udělat řadu sociologických průzkumů, a nakonec vycházeli z rytmu života české rodiny. Roli hrálo, kdy vstává, co dělá v sedm, v osm, kdy se děti vrací ze školy atd. Podle toho jsme strukturovali program,“ nechává nahlédnout do zákulisí ředitel Koliha.
„Déčko je pro dvě hlavní cílovky. Děti od čtyř do osmi a pak od osmi do dvanácti let. Obsloužit tyto dvě skupiny je poměrně náročné. Navíc my jsme si dali za cíl, že chceme být plnoformátovým okruhem, to znamená, že musíme mít všechny žánry včetně dětských zpráv.“
Právě dětské zpravodajství bylo od začátku podle Petra Kolihy velkou výzvou. „Byl to takový pokus, který jsme převzali ze západní Evropy. Mimochodem, děti mají i podle zákona nárok na informace, ale naše společnost na to nebyla úplně připravená, tak jsme s napětím sledovali, jak to dopadne. A skutečně jsme museli najít určitou polohu tak, aby byli rodiče spokojeni, protože počítáme s tím, že rodiče kontrolují, na co se děti dívají.“
Zprávičky podle ředitele Kolihy neřeší aktuální politické kauzy. Jde spíše o informační publicistiku. A podobně jako celá tvorba pro děti jsou u nás bedlivě dozorovány.
Michal Nesvadba má magičnost
V Rozstřelu se Petr Koliha vyjadřuje také k ukončení spolupráce moderátora a baviče Michala Nesvadby s pořadem Kouzelná školka. „Michal měl magickou vlastnost, uměl děti připoutat. Děti milují hravost a loutky a on to všechno měl. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby ve spolupráci s námi pokračoval, ale chápu, že se po těch letech a ve svém věku cítí už unavený. Ono je to trochu jako kafemlejnek, který časem postupně semele každého a Michal už chtěl mít tu životní cestu trochu volnější. Ale do budoucna s ním ještě nějaké věci připravujeme. Je to opravdu výrazná osobnost.“
V Rozstřelu dále ředitel ČT :D mluví například o tom, proč je slovo „vzdělávat“ na Déčku zakázané, vysvětluje, jak se u dětských diváků měří sledovanost programu, a vzpomíná také, jak se v televizi popasovali s dobou covidu, kdy se všechno měnilo z hodiny na hodinu, včetně vysílání. V závěru rozhovoru se pak věnuje i tématu změny na postu generální ředitele ČT a chystaným pořadům pro příští sezonu.
