Divadlo Járy Cimrmana baví diváky už 35 let

Je tomu už 35 let, co Divadlo Járy Cimrmana odehrálo premiéru svého prvního představení Akt. Ta se konala 4. října 1967 v Malostranské besedě. U příležitosti tohoto výročí zde divadlo pořádá výstavu, jejíž vernisáž se uskutečnila 16. září a potrvá do 13. října. Nerozlučná dvojice Svěrák - Smoljak pro jubilejní sezonu napsali novou, již 14. hru, která nese název Afrika. Premiéra představení, ve kterém poprvé v historii divadla vystoupí živé zvíře, proběhne v den výročí souboru v Žižkovském divadle.

Výstava v Malostranské besedě, která vznikla ve spolupráci Divadla Járy Cimrmana, Divadelní agentury ECHO a Obecní galerie Beseda, připomíná putování odstrkovaného souboru po pražských scénách, premiéry cimrmanovských her, členy souboru, zajímavosti a vrcholné úspěchy Divadla Járy Cimrmana v uplynulých letech. Přímo osobnost Járy Cimrmana představuje "půda z Liptákovského domu", kde jsou vystaveny exponáty z jeho osobního i profesionálního života.

S Divadlem Járy Cimrmana je za pětatřicet let existence spojena řada herců, především Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, dále například Miloň Čepelka, Jan Hraběta, Jan Kašpar, Václav Kotek, Josef Koudelka, Jiří Menzel, František Petiška, Oldřich Unger, Karel Velebný, Jaroslav Vozáb či Jaroslav Weigel.

Při příležitosti otevření výstavy v Malostranské besedě jeden ze zakladatelů divadla Ladislav Smoljak řekl: "Divadlo máme rádi, protože se tam cítíme strašně dobře, jelikož jsme docela dobrá parta. I kdybychom neměli divadlo, většina z nás by se možná ráda setkávala po hospodách. A hlavně, to, co nás vzrušuje, těší a blaží, to je ono téměř každodenní setkávání s diváky, kteří nám vyjadřují své sympatie."

Jméno Járy Cimrmana se poprvé objevilo na podzim 1966 v rozhlasovém pořadu Jiřího Šebánka a Zdeňka Svěráka "Nealkoholická vinárna U pavouka". Pořad se vysílal jednou měsíčně na stanici Praha a šlo o fingovaný "přímý přenos" z neexistujícího pražského podniku.

4. října 1967 pak premiérou Aktu začalo divadlo Járy Cimrmana v Malostranské besedě pravidelně hrát. Zhruba za měsíc po premiéře Aktu uvedlo divadlo druhou inscenaci, Vyšetřování ztráty třídní knihy.

V dalších sezonách následují úspěšné inscenace Hospoda Na mýtince, Vražda v salonním coupé a poslední hra spojená s Malostranskou besedou - Němý Bobeš. Poté se DJC muselo přestěhovat do Branické ulice, kde v prostorách pro zhruba 150 lidí soubor působil 8 let. Následovalo stěhování do nehostinné socialistické Solidarity.

Soubor si získává srdce diváků hrou Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Dvacáté výročí existence divadlo slaví kde jinde, než v Malostranské besedě.

O pět let později, v roce 1992, se DJC přestěhovalo poprvé dobrovolně, a sice na Žižkov, kde působí dodnes. Kromě výše zmíněných her téměř zlidověly inscenace Posel z Liptákova, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Záskok či Švestka.

Repertoár Divadla Járy Cimrmana
Akt Cimrman/Svěrák hra se zpěvy a tanci	Vyšetřování ztráty třídní knihy Cimrman/Smoljak činohra
Hospoda na Mýtince Cimrman/Smoljak/Svěrák opereta s výpravou a kostýmy	Vražda v salonním coupé Cimrman/Smoljak/Svěrák detektivní hra
Němý Bobeš Cimrman/Smoljak/Svěrák seminář s ukázkami dramatu Járy Cimrmana zničeného roce 1911 Josefem Padevětem a obnoveného po 60 letech Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem	Cimrman v říši hudby Smoljak/Svěrák osvětový večer s jednoaktovkovou operou Járy Cimrmana. "Úspěch českého inženýra v Indii" rekonstruovanou J. Klusákem
Dlouhý, Široký a Krátkozraký Cimrman/Smoljak/Svěrák pohádka, která u dětí propadla	Lijavec Cimrman/Smoljak/Svěrák hra s opravdovým deštěm
Posel z Liptákova Cimrman/Smoljak/Svěrák expedice do kraje Cimrmanova stáří nově objevené hry "Posel Světla" a "Vizionář"	Dobytí severního pólu Cimrman/Smoljak/Svěrák severské drama
Blaník Cimrman/Smoljak/Svěrák jevištní podoba českého mýtu	Záskok Cimrman/Smoljak/Svěrák hra o nešťastné premiéře hry "Vlasta"
Švestka Cimrman/Smoljak/Svěrák jevištní sklerotikon	Afrika Cimrman / Smoljak / Svěrák ?

Fotografie z představení divadla Járy Cimrmana Akt.