Ústecké Činoherní studio vyhlíželo krátce po opadnutí vody jako kulisy ke katastrofickému filmu. Teď je divadlo několik měsíců zcela vyklizené. "Divadlo jsme jakžtakž vysušili, už na stěnách nekvete plíseň. Ale stále je brzy na to, aby tu tančily sbíječky," říká ředitel Jaroslav Haidler.
Zdi jsou ještě navlhlé - ale tím lépe se prý na ně bude nahazovat omítka. Pokud do termínu rekonstrukce nevyschnou docela - na přestavbu si totiž scéna ještě počká. "Město jako náš zřizovatel vypíše na architektonický projekt výběrové řízení," sděluje ředitel, který doufá, že mu katastrofa do budoucna přinese lepší zázemí i technické vybavení.
Jediné, čeho se ústečtí bojí, je příval další vody: když se Labi zvedá hladina, raději spí v divadle ve spacácích a čerpadla mají po ruce.
Divadlo Archa na první pohled nevypadá, jako by se tu něco změnilo: scéna s odhalenými vnitřnostmi pořád připomíná spíš menší tovární halu s rezavějícími stroji než divadlo. Ale změna tu je - zmizel zápach i stopy po bahně. "Naše první odhady, že otevřeme v lednu, se ukázaly jako nereálné. Jenom do Vánoc divadlo vysychalo," říká ředitel Ondřej Hrab.
Termín otevření posunuli na červen, se základní rekonstrukcí počítají v příštích týdnech. "Peníze stále dostáváme, ale přesto na obnovu chybí ještě patnáct milionů korun," vysvětluje ředitel.
Peníze však nejsou hlavní problém: Archa jako prostor s unikátními technickými podmínkami musí nahradit zničené technologie novými. "Mnoho z technologií, použitých před bezmála deseti lety, nikdo nevyrábí, a tak musíme najít náhradní řešení. Na druhou stranu jsme zjistili, že špičkové vybavení není vždycky výhoda - mnoho našich představení se rázem stalo nepřenosných," podotýká Hrab, kterého zkáza Archy přinutila začít přemýšlet o méně technicky náročných projektech.
V Divadle v Dlouhé by dnes zabloudil i pravidelný návštěvník. Scéna připomíná hrubou stavbu - stěny jsou osekané, podlahy z betonu, po sedačkách ani památky. "Teď začneme instalovat nové rozvody a novinkou bude kvalitní ventilace," popisuje ředitelka scény Daniela Šálková. Zdůrazňuje, že tvář divadla zůstane zachována, pouze z jeviště zmizela nefunkční točna.
"Chceme divadlu vrátit podobu z roku 1928, takže obnovíme zničené detaily ve stylu art deco, jako kryty na radiátory a kličky," říká o dalších plánech Šálková.
Pro větší komfort diváků vznikne v přízemí další bar. Opravené divadlo by chtělo začít hrát od září. Do té doby bude soubor stále hostovat na pražských scénách a kočovat po zájezdech. "Je to vyčerpávající nejen pro herce, ale i pro techniku. Ale zatím se všichni drží."
Nejsmělejší plány má Divadlo pod Palmovkou. Datum otevření mají spočítáno nikoli na měsíce, ale na dny: první diváky do sálu pustí již 28. února. Z libeňské scény zmizela vlhkost, ale zato tu víří prach: usilovně tu pracují dělníci se sbíječkami. Divadlo má momentálně novou betonovou podlahu a konstrukci hlediště.
"Původní sál se propadl o několik desítek centimetrů, takže celou předchozí podlahu a sklepní konstrukce pod hledištěm jsme museli vybagrovat a udělat kompletně novou desku. Na tu teprve přijde elevace a sedačky," vysvětluje ředitel Petr Kracik. Hotové je technické zázemí, otevřena byla i pokladna. I když její upravené okolí ničím neupomíná na nedávný živel, na pohodlí si budoucí diváci ještě počkají: budou se muset obejít bez baru, šatny se chystají provizorní.
Černé mraky visí nad Hudebním divadlem v Karlíně, kde se nezměnilo prakticky nic. Scéna zprovoznila kotelnu a topí, herci v poničeném divadle nazkoušeli muzikál Chicago, který uvádějí v Kongresovém centru. Podle odhadů si celková obnova zpustošené budovy, v níž je stále cítit bahno, vyžádá půl miliardy korun.
Magistrát váhá, zda takovou částku poskytnout. Rada hlavního města Prahy na svém listopadovém zasedání zrušila veřejnou obchodní soutěž na projektovou dokumentaci rekonstrukce divadla - návrh kulturního využití budovy má do 25. února radě předložit odbor kultury. "Trpím, když vidím, jak se jiná divadla opravují a my žijeme s myšlenkou, že jsme možná právě uvedli naši poslední premiéru," říká ředitel Ladislav Županič. Obává se, že chystané rozhodnutí rady bude v důsledku znamenat likvidaci divadla.
 Zalitá Dlouhá. Díky tomuto člunu se zaměstnanci pražského Divadla v Dlouhé dostali po hladině ke stropu a snesli z něj cenné věci, například reflektory. |
