RECENZE: Stužky z nosu, operace akrobata. Nová La Putyka hlavně baví

Vítejte v cirkusu devatenáctého století! Uvidíte siláky, akrobaty, hadí ženu i kouzelníka. Cirk La Putyka znovu spojil síly s novocirkusovým režisérem Maksimem Komarovem a před diváky představil novinku nazvanou Batacchio. Tedy kus, který měl do Jatek78 přinést závan konce devatenáctého století a tehdejší doby cirkusů a kabaretů.

Pokusit se novocirkusovou show zabalit do retro hávu přitom není žádná novinka, což z tuzemského publika asi nejlépe tuší pravidelní návštěvníci Letní Letné. Jen namátkou z posledních let se o to v Praze se střídavými úspěchy pokusili Francouzi Cirque Le Roux (2016), Rasposo (2015) či Cirque Trottola spolu s Petit Théâtre Baraque (2014).

Nová La Putyka se však naštěstí nesnaží o autentický výlet do minulosti. Myšlenka kočovné cirkusové show, která divákům nabízí akrobatické výkony v kombinaci s lidskými kuriozitami a kouzelnickými triky, totiž prostě jen propojuje jednotlivé výstupy. A hlavně jim dodává patřičný nadhled: kouzelník si tahá stužky z nosu, aby je pak hrdě nabízel divákovi, za oponou skrytý teeterboard umožňuje akrobatům kouzlit s tím, koho zrovna diváci uvidí letět vzduchem. A je to především zmíněná postava kouzelníka (Vojtěch Fülep), která celé show dodává hravost a baví publikum. Scénka z operačního sálu, souboj s kapesníkem či taneční disco vložka patří k nejvděčnějším.

Komaro už před premiérou přiznal, že si je vědom, co členové La Putyky umí, že už to v předchozích představeních ukázali, a že se proto pokusí vymyslet něco nového. Nový cirkus prostě má své limity a každému souboru hrozí, že se dříve či později začne opakovat.

Komarovi se však předsevzetí podařilo naplnit, akrobati pod jeho vedením využívají třeba plastový kýbl či speciální obloukové lyže a ukazují, že kreativita La Putyky zatím hranice nezná.

Cirk La Putyka ve svých posledních kusech trochu zvážněl – trilogie Family Roots in Black Black Woods či předchozí Dolls nepřinášely jen prvoplánové pobavení, nutily diváka k přemýšlení, snažily se ho určitým způsobem zasáhnout. Vrcholem tohoto trendu byl až existenciální (ale nesmírně poutavý) experiment Black Black Woods (recenze zde).

Nynější Batacchio je jakýsi antagon předchozí premiéry. Čiší z něj hravost, spiklenecké pomrkávání na diváka, a především radost z pohybu, kterou podtrhává skvělá hudba Jana Balcara. I zde se však ke konci zvážní a hravé křepčení vystřídají dechberoucí akrobatické výkony.

Batacchio

75 %

Cirk La Putyka

premiéra 12. května 2017

režie: Maksim Komaro

hrají: Šárka Bočková, Anna Schmidtmajerová, Michal Boltnar, Vojtěch Fülep, Daniel Komarov, Alexandr Volný, Jiří Weissmann

Ve finále totiž soubor předvede skoky na teeterboardu v celé kráse, propracovaná choreografie změní pódium ve vysoustružený rej, kde nikdo nesmí udělat chybu. O náročnosti velkého finále svědčí unavené a zpocené obličeje všech účastníků při finální děkovačce.

Batacchio není kus, který by stanovil nějaký mezník nového cirkusu či jiný přístup La Putyky – to se dá spíš čekat až od chystané spolupráce s Dejvickým divadlem. Svým lehkým přístupem však přináší svěží vítr a bude se na repertoáru vyjímat.