Svou expozici nazvala Obloha je prázdná - Sky is empty a tento název přisoudila i portrétu mladého výtvarníka Davida Kaliky s vytetovaným, šípem probodnutým srdcem na rameni.
Prázdná obloha se stává pro malířku jakousi předzvěstí bouře, toho, že válka může znenadání začít. Klidem s bouří je právě vzdušný, světlem projasněný obraz, na němž "zbraň" - Amorův šíp - probodává srdce. Podobně jinotajně zahaluje zbraně u portrétu Veroniky Bromové.
Zjevenou tak zůstává pouze pendrek na obraze Nový život, částečně pak na jiné olejomalbě - portrétu - výtvarkyně Markéty Othové nazvaném Ach, Markéta.
"Samostatný obraz pendreku vybočuje malířským podáním, protože ostatní díla jsou postavena malířsky ve smyslu světla a stínu, kdežto tento je pouze vybarven černou barvou na bílém pozadí," upozorňuje malířka.
Popud k tomuto dílu (názvy obrazů jsou také určitým návodem ke čtení) byl nález pendreku v popelnici. "Ptala jsem se sama sebe, proč tam je, že snad jím někdo zabil člověka. Tak jsem ho vzala domů. Pendrek jsem na plátně obtáhla a černě vymalovala. Snad se tak očistil, inkarnoval a stal se symbolem, ne zbraní," říká.
Autorka představuje i portrét sebe sama stylizovaný do křesťanské ikonografie. "O těchto věcech nehovořím otevřeně, protože obrazy mají víc interpretací. Je v nich samozřejmě nadsázka, ale zároveň jsou míněny úpřímně. Obrazy mají svůj patos, ale doufám, že klidný, ale to souvisí s tím, že obloha je prázdná, klidná, avšak před bouří."
Prázdná obloha se stává pro malířku jakousi předzvěstí bouře, toho, že válka může znenadání začít. Klidem s bouří je právě vzdušný, světlem projasněný obraz, na němž "zbraň" - Amorův šíp - probodává srdce. Podobně jinotajně zahaluje zbraně u portrétu Veroniky Bromové.
Zjevenou tak zůstává pouze pendrek na obraze Nový život, částečně pak na jiné olejomalbě - portrétu - výtvarkyně Markéty Othové nazvaném Ach, Markéta.
"Samostatný obraz pendreku vybočuje malířským podáním, protože ostatní díla jsou postavena malířsky ve smyslu světla a stínu, kdežto tento je pouze vybarven černou barvou na bílém pozadí," upozorňuje malířka.
Popud k tomuto dílu (názvy obrazů jsou také určitým návodem ke čtení) byl nález pendreku v popelnici. "Ptala jsem se sama sebe, proč tam je, že snad jím někdo zabil člověka. Tak jsem ho vzala domů. Pendrek jsem na plátně obtáhla a černě vymalovala. Snad se tak očistil, inkarnoval a stal se symbolem, ne zbraní," říká.
Autorka představuje i portrét sebe sama stylizovaný do křesťanské ikonografie. "O těchto věcech nehovořím otevřeně, protože obrazy mají víc interpretací. Je v nich samozřejmě nadsázka, ale zároveň jsou míněny úpřímně. Obrazy mají svůj patos, ale doufám, že klidný, ale to souvisí s tím, že obloha je prázdná, klidná, avšak před bouří."
 |
