"V současné chvíli existují indicie, že využívání nerostných surovin a zpracování v určitých oblastech mohlo být mnohem starší, a to řádově o stovky let. K tomuto předpokladu jsme došli na základě analogie s nejnovějšími objevy v Sasku," řekl geolog a jeden z členů vědeckého týmu Petr Bohdálek.
Projekt bádání vede Zemský archeologický úřad v Sasku. Objevy na německé straně Krušných hor vzbudily velký rozruch už v roce 2008.
Tamní archeologové tehdy při opravě silnice náhodou objevili komplex chodeb středověkého dolu, v němž našli zachovalé hornické nářadí z 11. a 12. století.
Jedinečný výzkum skončí v roce 2014
"Tyto objevy posouvají dobu osídlení vršků Krušných hor o čtyři sta let. My předpokládáme něco podobného i u nás," uvedl Petr Bohdálek.
Výzkum, který skončí v roce 2014, je podle něj jedinečný jak svým rozsahem, tak tím, že je prvním svého druhu v Krušných horách.
"Pokud se hypotéza potvrdí, určitě změní historii Krušných hor i náhled na využívání surovin v celých Čechách. Krušné hory byly totiž dlouhodobě jednou z významných zdrojových oblastí surovin, které tvořily po určitou dobu zdroj bohatství českého státu," vypráví geolog.
Četnost krušnohorských archeologických nálezů přitom podle něj skutečně nasvědčuje tomu, že ložiska cínu využívali lidé možná už v prehistorické době. Důkazy pro to však zatím nejsou.
