Vědci vyzývají lidi z Karlovarského kraje, aby si přišli v rámci výzkumu hořké...

Vědci vyzývají lidi z Karlovarského kraje, aby si přišli v rámci výzkumu hořké chuti, kterou ne každý vnímá, olíznout papírek do karlovarského knihkupectví v ulici I. P. Pavlova. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Vědci zkoumají, jak obyvatelé Karlovarského kraje vnímají hořkou chuť

  • 6
Ačkoli po vysídlení českých Němců přišla do kraje řada nových obyvatel, a to třeba i ze Slovenska, geneticky se od zbytku republiky příliš neliší. Alespoň co se vnímavosti hořké chutě týče. Vědcům to prozradily průběžné výsledky testu.

Ten organizuje populační genetik Masarykovy univerzity Pavel Lízal.

„Průzkum pokračuje do konce září. Potom se ho budou moci zúčastnit ještě třeba střední školy,“ řekl spoluorganizátor a publicista Marek Janáč z časopisu Vesmír.

Cílem populačního výzkumu je porovnání obyvatel Čech a Slovenska pomocí tří znaků. Prvním je schopnost či neschopnost cítit hořkou chuť látky fenylthiokarbamidu (PTC). Dalším znakem je schopnost stočení jazyka do ruličky a třetím barva očí, a to i partnerových. Papírky napuštěné PTC a odkaz na dotazník jsou k dostání v karlovarském knihkupectví DINO.

Do výzkumu se v regionu zatím zapojilo 123 zájemců. Schopnost vnímat hořkou chuť PTC má 75,6% procenta lidí. Jazyk do kornoutku stočí 69,5% respondentů a nejvíce jich je modrookých - 38,8%.

Pavel Lízal navazuje na předchozí výzkumy ve světě. Ty zjistily, že procento lidí, kteří vnímají testovací papírky jako hořké, je v každé populaci jiné. Do jeho výzkumu se zatím zapojilo osm stovek lidí v republice. Cílem ale je, aby jich do konce září bylo tisíc.

Na barvu očí a partnerské preference se před časem zaměřila norská studie. Ta ukázala, že modroocí si častěji vybírají modrooké. Právě střední Evropa je pro tento výzkum ideální, neboť na jihu žije naopak velké množství tmavookých lidí.