Když před více než sto lety přemítali františkolázeňští patrioti, jak zajistit obyvatelům i lázeňským hostům dostatek místa k odpočinku, zdravotním procházkám a vyjížďkám, rozhodli se, že založí rozsáhlý park. Dnes je známý jako lesopark Amerika.
Kvůli areálu vznikl ve městě v roce 1880 zkrášlovací spolek. Během své více než padesátileté činnosti učinil z Františkových Lázní, ležících uprostřed zemědělské krajiny Chebské pánve, vyhlášenou zelenou oázu. Dnes už prostor původním záměrům zdaleka neodpovídá.
Po odsunu Němců park postupně zarůstal, původní kompozice zanikla, cestičky zmizely, mobiliář a drobné stavby zchátraly. Kultivované území a lázeňskou atmosféru nahradilo lesní hospodaření.
Současná podoba Ameriky se stala výzvou pro studenty architektury a budoucí krajináře pod vedením architekta Borise Redčenkova, rodáka z Františkových Lázní.
„Všichni Františkolázeňští ten prostor velmi dobře známe. Hráli jsme si tu, chodili sem na první rande. Ačkoli to býval park, dnes je to spíš les. A tak jsme začali na radnici přemýšlet, jak místu, které dříve patřilo k perlám Františkových Lázní, vrátit původní funkci,“ vysvětlil františkolázeňský starosta Otakar Skala.
Ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT Praha a se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně tedy nechalo vedení města zpracovat studii obnovy lesoparku Amerika. „Jedná se o obrovské území na 160 hektarech, je to takový františkolázeňský Central park,“ směje se starosta
Avšak upravit tak rozsáhlou plochu prý není možné v průběhu jednoho volebního období. „Je to dlouhodobá záležitost, na které se budou muset podílet i naši nástupci. Proto projekt musí být připraven tak, abychom se na jeho podobě a uskutečnění dokázali shodnout. To je také jeden z důvodů, proč chceme záměr veřejně představit a diskutovat o něm. Zajímají nás postřehy a připomínky lidí,“ doplňuje s tím, že plán na obnovení historické funkce lesoparku je teprve na začátku.
„Práce pro rodné město je pro mne vždy velmi příjemná záležitost. Když jsem navíc viděl a cítil ten žár, to zanícení, se kterým se lidé na radnici vrhli na ten úkol, chtěl jsem pomoci,“ svěřil se Redčenkov, který se podílel na vzniku studie.
Inicioval proto studentský workshop, kdy se snažil svoji energii rozsévat mezi studenty, kteří na úkolu pracovali, a inspirovat je.
„Když člověk dělá krajinu, je možná pokornější, než když tvoří dům. V krajině objevuje prvky, které tam už vlastně jsou. Místo, o kterém je řeč, má obrovský potenciál. Nám se podařilo najít jeho vnitřní krásu. Ona tam vlastně vždycky byla. Jenomže byla zarostlá, schovaná, zaprášená. Ale to už je obecný problém Sudet. Všechno už tu jednou bylo. Stačí nános poodkrýt a krása se objeví. A navíc v souvislostech,“ přiblížil.
Vize parku počítá i s okružní cestou vláčkem
Studenti rozsáhlý lesopark rozdělili do šesti pracovních částí. Oblast nazvaná Divoká Klára se zabývá územím ke koupališti Jadran, Riviéra řeší nábřeží vodní nádrže Amerika.
Následují plochy nazvané Holandsko s minimem terénních nerovností, Tajga s typickými březovými háji, Středozem ležící uprostřed parku a Westend, kam patří například Labutí jezírko a rybí restaurace. Všechny části jsou spojeny cestní sítí, v níž je možné jednotlivé stezky rozdělit do čtyř kategorií.
Kulturní zajišťují přístupnost ke společensky významným cílům, přírodní umožňují pozorování okolí, rekreační spojuje fotbalové hřiště s koupališti a volnočasovými loukami. Léčebné, takzvané srdíčkové, cesty jsou součástí komplexních lázeňských procedur.
Kromě toho je v parku zřízena okružní cesta vláčkem, do kterého je možné nastoupit a vystoupit na zastávkách v různých částech lesoparku. Nově navrženou podobu Ameriky si bude možné prohlédnout do 30. června ve Dvoraně Glauberových pramenů.
