Jitka Havránková, zakladatelka neziskové organizace Nádech, která po Ostrově a Chebu otevřela další ze svých center materiální pomoci, tentokrát v Karlových Varech. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Samoživitelek v kraji přibývá, na kolena je srazil rozvod i koronavirus

  • 7
Chudobou nejvíc ohroženou skupinou jsou momentálně na Karlovarsku čtyřicátnice se dvěma a více dětmi. Na kolena je dostal rozvod nebo útěk z domova kvůli domácímu násilí. A také koronavirus. Ztratily ze dne na den práci a nemají, jak by uživily sebe, natož děti.

Teď se pro samoživitele v nouzi otevřelo v Karlových Varech centrum pomoci Nádech. Mohou si sem přijít pro oblečení, jídlo nebo drogerii. A také pro radu.

Když Jitka Havránková před rokem neziskovou organizaci Nádech pro rodiče samoživitele spolu se svou rodinou zakládala, měla své představy: „První pobočku jsme otevřeli v Ostrově. Vybavili jsme ji židlemi a pár stoly a říkali si, že se za námi párkrát do týdne někdo staví. Jenže jsme zažili doslova raketový start.“

Také facebooková stránka organizace se během pár dní rychle zaplnila nejen prosbami matek v nouzi, ale i nabídkami těch, kteří jim chtěli ihned pomáhat. 

Spolek záhy otevřel další pobočku v Chebu a začaly se hledat prostory v Karlových Varech. Do toho přišla pandemie. „Do léta jsme pomohli pěti stovkám žen, za poslední tři měsíce však jejich počet vzrostl na dvojnásobek. Mnoho z nich totiž nedosáhne na dávky hmotné nouze, leckdy tak žijí v holobytech, a dokonce máme případy, že musí vyjít s pětistovkou na celý měsíc. Z toho musí uživit sebe i dítě,“ vypráví Jitka Havránková. 

Typickou klientkou centra Nádech je čtyřicátnice se dvěma a více dětmi. „Jsou to ženy, které bývají dost často psychicky vyčerpané. Bývaly doby, kdy se jim dařilo, měly dobrou práci a všechno klapalo. Pak se ale něco zvrtlo a ocitly se na dně. To se ale dozvídáme obvykle od jejich kamarádek či známých, ony samy by si o pomoc nikdy neřekly. Tak moc se stydí,“ vysvětluje zakladatelka centra a dodává: „Když se pak dozvídám, že ty jejich děti leckdy neměly maso třeba i půl roku, nechápu, že to jejich otcové mohli dopustit. Bohužel ti zpravidla neplatí alimenty ne proto, že na ně nemají, ale proto, aby svou ženu vytrestali. Copak nechápou, do jaké situace dostávají vlastní potomky?“ kroutí hlavou Havránková.

Facebook to zařídí do hodiny

Nejčastější potřebují samoživitelky peníze, propadají totiž záchrannou sítí úřadů. „Před pandemií třeba pracovaly jako dohodářky ve službách, teď jsou bez práce a nemají na nic nárok,“ vysvětluje Jitka Havránková s tím, že spolupracovníci spolku Nádech jim zároveň pomáhají nejen s hledáním práce, ale třeba i s dluhovým poradenstvím nebo psychologickou podporou. 

Pro ty, které jsou na tom finančně nejhůř, momentálně je jich kolem stovky, má centrum přichystány trvanlivé potraviny. Pro ně si klientky chodí pravidelně. Spolek spolupracuje s krajskou potravinovou bankou, která do všech tří poboček dodává mléko, olej, mouku, rýži nebo těstoviny.

„Bez našich soukromých dárců by ale tyto ženy a jejich děti neměly letos vůbec žádné Vánoce,“ usmívá se Jitka Havránková. Má proč. Právě soukromí dárci teď nosí kromě masa třeba med, čerstvé ovoce a zeleninu a také kila cukroví.

Mámy pomáhají mámám

„Když se poptávka po naší pomoci zdvojnásobila, zvýšila se společně s tím i podpora veřejnosti. Zvláště před Vánocemi. Kdyby toho nebylo, nemohli bychom to vůbec dělat,“ zdůrazňuje zakladatelka organizace, která sama pracuje pro spolek jako dobrovolnice, tedy zadarmo a ve vlastním volnu.

Z empatie, ze soucitu, nebo proto, že kdysi prožily něco podobného. To jsou nejčastější důvody, proč ženám v nouzi přicházejí na pomoc ty, kterým se vede mnohem líp.

„Když na Facebooku pověsíme žádost třeba o monitor dechu pro kojence, do hodiny ho máme. To platí vlastně o čemkoliv. Teď nám přinesla tři tisíce korun jedna dárkyně spolu s bohatým nákupem proto, že se jí prý o tom zdálo. A že už budu vědět, komu ty peníze dát. O pár hodin později se mi v centru jedna z maminek s pláčem svěřila, že ji právě vyhodil bytný, protože nemá na nájem. Ty tři tisíce ji zachránily,“ vypráví Jitka.

Před rokem založila spolek společně se svými dvěma dcerami a partnerem. „Jsem pěstounka a vychovala jsem jedenáct dětí. Máme to tak nějak v rodině, takže dcery mi pomáhají se vším, co je třeba. Asi jako já vědí, že teď lidi nejvíc potřebují tři věci: pomáhat si navzájem, přestat pospíchat a zhluboka dýchat,“ dodává Jitka Havránková.