„Letošní oslavy bohužel znovu ovlivňuje koronavirová pandemie. Samozřejmostí jsou zavedená zvýšená hygienická opatření v chrámu, dezinfekce, rozestupy a respirátory. To vše se stalo již běžnou součástí našich bohoslužeb,“ říká otec Vít Metoděj Kout, duchovní správce pravoslavného chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních.
Podle něj je potřeba omezit počet věřících i délku bohoslužeb.
„Samotné svěcení pokrmů se bude odehrávat v časech mimo bohoslužby, abychom předešli velkým shromážděním. Velmi nás mrzí odloučení od našich farníků z Německa, kteří zůstávají už pět měsíců odříznuti od své církevní obce a to i nyní, v čase největších svátků Vzkříšení,“ dodává otec Metoděj.
V pravoslaví se Velikonoce nazývají Vzkříšení Kristovo nebo také Pascha. „Jedná se o největší svátek církevního roku. Jeho hlavním poselstvím je radostná zvěst o Božím synu, který porazil smrt a vykoupil padlého člověka,“ vysvětluje duchovní.
Pravoslavným křesťanům se zároveň blíží ke konci sedm týdnů trvající půst, během kterého si odříkají veškeré živočišné pokrmy, tedy nejen maso, ale i mléko, sýry, vejce a ryby.
V čase půstu je pravoslavným věřícím zapovězena účast na oslavách a zábavách, proto je také velký půst obdobím, ve kterém se nekonají svatby.
Každý ze dnů strastného týdne má svůj vlastní význam i osobité bohoslužby. Jak uvádí duchovní, události tohoto týdne připomínají poslední dny pozemského života Ježíše Krista.
„Středa je zasvěcena vzpomínce Jidášovy zrady i památce hříšné Marie Magdalény, která pomazala Krista drahým olejem. Tento den v chrámech probíhá svátost pomazání nemocných olejem. Čtvrtek je připomínkou poslední večeře Páně a zajetí Krista v Getsemanské zahradě. V tento den se čtou takzvané pašije, což je 12 vybraných úryvků z evangelia, jež přibližují Kristovo zajetí a utrpení,“ přibližuje duchovní.
Na Velký pátek, kdy byl Kristus souzen, ukřižován a pohřben, je v chrámu vystaven květinami ozdobený Boží hrob, kterému se věřící chodí poklonit. „V sobotu si připomínáme Kristovo sestoupení do pekel a o půlnoci ze soboty na neděli pak jeho slavné vzkříšení,“ objasňuje otec Metoděj.
Samotná bohoslužba Vzkříšení má již podle otce Metoděje velmi radostnou atmosféru, věřící se vzájemně zdraví paschálním pozdravem Kristus vstal z mrtvých! a odpověď je Vpravdě vstal z mrtvých! nebo v církevní slovanštině Christos voskrese! – Voistinu voskrese!
Nechybí sladký chléb ani barevná vajíčka
Ke sváteční atmosféře pravoslavných Velikonoc patří i svěcení pokrmů. V košíku, který si věřící přinášejí na nedělní bohoslužbu, podle manželky duchovního Marty Koutové většinou nechybí sladký chléb, například mazanec, dále sůl, na červeno obarvená vajíčka a tvarohová směs s mandlemi a rozinkami, které se říká pascha.
„Sladký chléb je symbolem vzkříšeného Krista, sůl připomíná povolání křesťanů ke službě v tomto světu, červená vajíčka jsou symbolem vzkříšení a nového života. Tvarohová pascha poukazuje na měkkost srdce každého křesťana a ochotu Ježíše podstoupit z lásky ke člověku jakoukoli oběť. Uprostřed košíku vždy hoří zapálená svíce. Ta symbolizuje Krista, který je sám světlem tomuto světu,“ vysvětluje Marta Koutová.
Pravoslavná církev slaví velikonoční svátky většinou později než západní křesťané. Důvodem je pravidlo ze 4. století, podle kterého se Kristovo vzkříšení slaví první neděli po prvním jarním úplňku, ovšem až poté, co židé oslaví svátek Pesach.
