Lidé si podle hasičů mají dát pozor na rozdělávání ohňů ve volné přírodě. Stačí jen málo, a vyschlá tráva okamžitě hoří. Stojí za tím mimo jiné i teplé a slunečné počasí posledních dnů. Letos v březnu už hasiči zasahovali u 26 požárů, loni v březnu šlo pouze od dva.
Hasiči mají aktuální informaci od meteorologů, že tato klimatická situace v kombinaci s letošní mírnou zimou, kdy bylo málo sněhu, vytváří ideální podmínky pro vznik požárů suché trávy.
„V přírodě je podle meteorologů nízká vlhkost, navíc slunečné počasí ohřívá suchou trávu na teploty, kdy ke vzniku požárů stačí i minimální podnět. Tyto podmínky jsou znát i na výjezdové statistice hasičů. Požárů suché trávy přibývá a hasiči při likvidaci těchto požárů museli bojovat s velmi rychlým šířením na velké plochy,“ uvedl mluvčí Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje Martin Kasal.
Jen například za minulý čtvrtek vyjížděli hasiči k devíti požárům. Hořelo v Teplé, Karlových Varech, Novém Sedle, Nejdku, Vroutku, Merklíně, Lázních Kynžvart, Hazlově či v Horní Blatné. Lepší to nebylo ani den předtím, kdy hasiči zaznamenali čtyři požáry.
Za jejich vznikem stojí nejčastěji lidé a pálení odpadu nebo vypalování staré trávy. „Důrazně proto varujeme před jakoukoliv činností, která může vést ke vzniku požáru suché trávy či okolních porostů. Po zimě je velmi častým jevem, že při údržbě zahrad či okolí domů jejich majitelé suchou trávu nebo klestí likvidují právě spálením na jedné hromadě. Stačí chvíle nepozornosti nebo silnější poryv větru a kontrolované pálení se změní na nekontrolovaný požár, který se dál šíří,“ zdůraznil mluvčí hasičů.
Problémy ale mohou způsobit i plameny, které proniknou mezi kameny ohniště a rozšíří se do okolí, nebo používání pyrotechniky.
A pokud už k požáru dojde, je třeba okamžitě volat na tísňovou linku. „Včasné ohlášení je jediným účinným prostředkem, jak zabránit zbytečnému rozšíření požáru, a tedy možnému vzniku škod či zranění,“ dodal mluvčí hasičů.
Může za to i pohodlnost lidí
Problémy s častými požáry vyschlých porostů mají podle pozorovatele počasí Rudolfa Kovaříka ze Šindelové dvě příčiny. „Tou první je minimální vzdušná vlhkost, která se pohybovala okolo 15 až 20 procent,“ uvedl.
Kvůli tomu místy vzniklo povrchové sucho. Druhý důvod má podle Kovaříka původ u lidské pohodlnosti. „Různé louky a pozemky okolo obcí jsou neposekané, plameny se tam mohou zachytit,“ dodal pozorovatel počasí.
Úleva by podle něj měla přijít v příštích dnech, kdy by mělo počasí získat tradiční aprílový ráz. Střídat se budou teplé a suché dny s těmi chladnějšími a vlhčími.
