Vzhledem k náročnosti procesu restaurování i k omezením v souvislosti s epidemií koronaviru se kamna vrátí domů do Chebu na jaře příštího roku.
„Jaký je aktuální stav restaurátorských prací? V první řadě je třeba jednotlivé kachle odsolit. Za pomoci zábalů z destilované vody a buničiny jsou zbavovány solí, které pronikly do keramiky z vnitřních vyzdívek. Tato fáze je v současné době v konečné etapě. Zároveň probíhá odstraňování krust a výkvětů na keramice a pokračuje čištění cementu ze spár. Spárování drží dle vyjádření restaurátorů velice pevně. Spojení glazury se spárovací hmotou je místy trvanlivější než spojení glazury se střepy. Někde jej zatím nechávají jen opracované mikrobruskou. Pokračují také zkoušky glazur a začalo se s lepením a zajišťováním rozlomených a naprasklých kachlů,“ popsala průběh restaurátorských prací Markéta Plevná Šalátová z Muzea Cheb.
Ujistila, že o dalším postupu restaurátorských prací, na něž poskytl peníze Karlovarský kraj, bude muzeum veřejnost informovat. Návštěvníci muzea se mohou těšit na závěrečnou etapu opravy kamen, kdy dojde k jejich opětovnému sestavení v jedné z expozic Muzea Cheb.
Kdo chce svět převrátit, bláznu se podobá
Osud unikátu i jeho autora je pohnutý. Kamna vznikla na objednávku města Cheb. Jsou zdobená plastickými reliéfy s národopisnou tematikou, lidovými kroji ze sudetoněmecké oblasti a třiašedesáti rýmovanými egerlandskými průpovídkami. Mezi figurkami se tak skrývá například rčení Kdo chce svět převrátit, bláznu se podobá nebo Kdo se moc bojí, musí se moc klepat.
Ale také na kachlích najdeme například větu Kdybychom museli mluvit česky, zlámali bychom si jazyk či výzvu Nenechte stát kolíbku prázdnou, jinak by naše Chebsko zaniklo.
Slavný sochař a keramik Willi Russ byl po válce jako německý občan odsunut. Kamna z jeho krásenské dílny, kde do poslední chvíle pracoval, se stala společně s dalšími uměleckými předměty válečným konfiskátem.
O sedm let později byla kamna umístěna na hrad Loket, kde je ještě v roce 1965 mohli obdivovat návštěvníci. O pár let později však skončila s odkazem na jejich „ideologickou nevhodnost“ v hradním sklepení. Shodou náhod byla zachráněna a na základě hospodářských smluv se dostala počátkem 80. let. 20. století do Chebu. Od roku 1993 byla vystavena v prostorách kasemat Chebského hradu.
Spor o vlastnictví
O vzácná národopisná kamna se v minulosti vedl dlouhý spor. Získat je chtělo město Loket s tím, že unikát patří do takzvané loketské sbírky. Předměty z této kolekce před lety vrátil městu Loket stát a nyní je průběžně třídí a vystavuje loketský hrad.
Jenže město Cheb, kterému Chebský hrad patří, i Karlovarský kraj kamna odmítly vydat. Po bezmála dvou letech pak soudy rozhodly, že kamna jsou vlastnictvím Karlovarského kraje, který je zřizovatelem Muzea Cheb. Právě v jeho expozicích si bude možné v následujícím roce zrekonstruovaný unikát prohlédnout.
16. ledna 2020 |
