Z ochozu Cibulky ve výšce téměř 24 metrů nad zemí dohlédnou návštěvníci za dobrého počasí až na Chebsko, Bochovsko a pochopitelně na Krušné hory. Zemní práce a základy na vrcholu kopce se satanskou kótou 666 metrů nad mořem jsou těsně před dokončením.
Rozhledna Cibulka Šibeniční vrch u Oloví |
"Už by se vlastně mohla montovat železná konstrukce samotné rozhledny. Dodavatel ji postupně vyrábí," popsal postup starosta Oloví Miroslav Filandr. V dílně je už dokončena polovina schodiště.
O letošním červnu mluví starosta jako o reálném termínu otevření vyhlídkové věže. Ta roste na místě, kam se dá z Oloví po značené trase bez bloudění dojít pěšky za patnáct až dvacet minut.
"Rozhleden není v okolí zase tolik, a ta naše by mohla zvýšit návštěvnost a turistický ruch. Bude s téměř třiceti metry poměrně vysoká. Lidé z ní uvidí docela daleko," láká Filandr.
Architektka chtěla úplně jinou rozhlednu
Pro architektku Marcelu Plachou šlo o výjimečnou příležitost, jak vytvořit designově zajímavou stavbu. "Může se stát dominantou místa a zároveň potěšit spousty výletníků a příznivců rozhleden," líčí autorka návrhu. Od počátku si dala za cíl nakreslit věž výrazně odlišnou od všech běžně stavěných věží telekomunikačních operátorů nebo dřevěných vyhlídek.
"Základem je ocelová konstrukce doplněná kruhovými prstenci. Horní vyhlídkovou plošinu jsem vložila mezi obloukové prvky, které v celku připomínají tvar cibule. Z tohoto vychází pojmenování rozhledny Cibulka. Pro ty méně odvážné jsem rozhlednu doplnila i o spodní vyhlídkovou plošinu ve výšce pouhých několika metrů," objasnila Marcela Plachá.
Stavba je dotována ve dvou kolech (dvakrát 1,8 milionu korun) z programu Leader Místní akční skupiny Sokolovsko. Dodavatelská firma vyhrála s cenou 5,3 milionu. Rozdíl hradí investor - město Oloví.
Vyhlídková věž roste na místě, kde už kdysi - ještě za 2. světové války - dřevěná a mnohem nižší rozhledna stávala. Původně se tyčila jinde - na Boučském vrchu, kde ji nechal postavit majitel přádelny ve Svatavě. Pak ji rozebrali a přestěhovali na Šibeniční vrch u Oloví. Jedna z posledních fotografií pochází z roku 1938. Po válce už pak neexistovala.
