Podle Milana Suka, ředitele karlovarské divize Vojenských lesů a statků byla největší komplikací prací skutečnost, že se do současnosti zachovala pouze kamenná podezdívka bez jediné části dřevostavby.
„Základy však plánovačům daly představu o půdorysu altánu. Díky vpadlinám pro osazení sloupků pak i o jeho tvaru a konstrukci,“ uvedl Suk. V archivech se nepodařilo sehnat žádnou stavební dokumentaci, na řadu proto přišly dobové fotografie. Podle nich nakonec odborníci stavbu obnovili. To vše za částku přes 600 tisíc korun.
„Stavba je v lokalitě, kterou Vojenské lesy a statky často využívají pro exkurze školních kolektivů v rámci výuky dětí o lese, lesnictví a přírodě vůbec. Potřebovali jsme zde nějaké zázemí pro tyto aktivity, proto vznikl nápad postavit na místě Jindřichova sedátka repliku původní stavby,“ vysvětlil důvod, proč se správci vojenských lesů rozhodli pro tuto investici.
Karlovarská divize lesní společnosti spravuje nejen Doupovské hory, ale i lesy v okolí Kyselky. „Vrátili jsme do krajiny kus historie. Další drobnou památku na éru největšího rozmachu lokality. Chápeme to jako náš příspěvek ke snahám o obnovu lázní Kyselka,“ doplnil Suk.
Výstavba repliky Jindřichova sedátka je během posledních let již třetí investicí karlovarských lesníků do obnovy „mattoniovské“ historie regionu. Před několika lety obdobným způsobem zrekonstruovali zchátralou lesní kapli nad Kyselkou. Stejně jako v případě altánu byla i tato stavba obnovena především díky archivní fotodokumentaci.
Před rokem pak Vojenské lesy a statky veřejnosti předaly k užívání obnovenou stavbu Mattoniho rozhledny na vrchu Bučina nad Kyselkou. Kamenná vyhlídková věž, která měla pověst nejzchátralejší rozhledny v Česku, návštěvníkům nabízí úchvatný výhled do údolí Ohře, na lázeňské městečko i do širšího okolí.
Veřejnost rekonstrukci ocenila letos v rámci soutěže o Stavbu Karlovarského kraje, v níž rozhledna na Bučině vyhrála divácké hlasování a získala také zvláštní cenu odborné poroty.
Dřevěný altán Jindřichovo sedátko, postavený v romantickém švýcarském architektonickém stylu, dostal jméno podle slavného vlastníka a budovatele lázní Heinricha Mattoniho. Altán má dva vchody ve směru cesty vedoucí svahem. Je otevřený a průchozí.
