Otázka zněla takto: „Jste pro obnovu litinové Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera na místě současné kolonády z roku 1975?“
Odpověď ano dalo 7 465 hlasujících, 3 074 jich bylo proti a 71 voličů se zdrželo hlasování. Aby bylo referendum platné, muselo se dostavit alespoň 35 procent zapsaných voličů, to znamená 12 548 lidí, k hlasovacím urnám jich však dorazilo 11 081. Opakovala se tak situace z roku 2018.
„Výsledek referenda je pro nás zklamáním,“ reagoval na zveřejněné výsledky Ota Řezanka z přípravného výboru referenda. „Musíme si ještě podrobně prostudovat výsledky podle jednotlivých hlasovacích místností,“ dodal.
Podle něj někde komise voliče upozorňovaly na možnost hlasování v referendu, v některých místnostech však nikoliv. Podle výsledků pak organizátoři zváží další kroky.
K výsledku referenda se vyjádřila i primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová. „Jsem ráda, že občané Karlových varů už podruhé ukázali, že chápou situaci svého města, a že před nesmyslnými drahými replikami dali přednost věcem, které současné město potřebuje,“ uvedla primátorka.
„I tak nás čekají nesnadné úkoly, udržet a rozvíjet město. Bude to stát mnoho úsilí a prostředků. Věřím, že to přinese zdejším lidem, daleko více užitku,“ dodala.
Referendum o Vřídelní kolonádě se v Karlových Varech konalo už jednou. V lednu 2018, shodou okolností také při volbě prezidenta republiky. Jeho výsledek ale tehdy neplatil, byť jen těsně.
K hlasovacím urnám i tehdy přišlo málo lidí. Aby bylo referendum platné, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů. Přestože pro litinovou kolonádu hlasovalo tehdy 9 564 voličů, proti jich bylo jen 3 098 a 77 lidí neoznačilo žádnou možnost, k referendu přišlo jen 33,66 procenta karlovarských voličů, a tak nebylo platné. Chybělo necelých 300 hlasů.
Výhrady zastupitelů i žaloba aktivisty
Vzhledem k tomu, že na konci loňského roku organizátoři předložili dostatečný počet podpisů, museli na svém posledním jednání zastupitelé města referendum vyhlásit. A to i přes to, že řada z nich, napříč politickým spektrem má vůči kopii litinové kolonády výhrady.
Kvůli údajné účelové kampani proti referendu o stavbě repliky litinové Vřídelní kolonády podává karlovarský aktivista Petr Ajšman trestní oznámení. To míří proti primátorce Andree Pfeffer Ferklové, jejímu prvnímu náměstkovi Tomáši Trtkovi, radnímu Petru Bursíkovi a řediteli Kanceláře architektury města Karlu Adamcovi.
Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu, který jí v letech 1878 až 1879 vtiskli Fellner s Helmerem, stála v Karlových Varech do roku 1939. Kolonáda v její současné podobě začala veřejnosti sloužit v květnu 1975. Je ukázkou takzvané architektury bruselského stylu.
