Perlorodka říční

Perlorodka říční | foto: Martin Stolař, MF DNES

Potoky na Ašsku jsou bez vody, pro vzácnou perlorodku je to pohroma

  • 0
Na Ašsku vysychají malé potoky. Pro ryby a další vodní živočichy je to pohroma. Tam, kde ještě nedávno kypěl život, jsou dnes mrtvá koryta. Pohroma je to hlavně pro vzácnou perlorodku.

„Je to katastrofa. Ve všech hraničních potocích je kritický nedostatek vody. Třeba Bystřina je úplně na suchu. Už tam není ani bahno. Přímo v korytě můžete po dně běhat v polobotkách, jen se práší. Co tu bylo živého a nestačilo odplout, tak všechno zašlo,“ říká smutně pětaosmdesátiletý Dětmar Jäger z Podhradí u Aše, který se jako absolvent Mendelovy univerzity v Brně o zdejší přírodu dlouhodobě zajímá.

Uznávaného ornitologa už v 60. letech minulého století uhranuly perlorodky. A právě Ašsko je jednou z mála lokalit, kde ve volné přírodě ještě žijí. Jenže se nerozmnožují. Lidé jim proto postavili odchovnu v německé osadě Huschermühle, kde mohou malé perlorodky prvních pár let v bezpečí růst. Poté je čeká cesta do čistých bystřin v česko-německém příhraničí.

Voda chybí i v odchovně perlorodek

Jenže v posledních letech se perlorodky stěhují spíše obráceným směrem. Do odchovny. Důvodem je sucho, které je v jejich domovech může zahubit.

„Už jsme nějaké perlorodky do odchovny kvůli suchu přenášeli. Modlíme se, aby začalo pršet, ale ta prognóza nevypadá vůbec dobře,“ potvrzuje Miloš Holub z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle jeho slov se už v Německu cisternami dováží voda i do samotné odchovny.

„I na české straně je snaha nadlepšovat průtoky. Do Rokytnice proudí voda z nádrží, které tam jsou. Pouští se voda z přehrady Trojmezí, z Dolíšky i z rybníka Nový. Je třeba, aby v těch potocích bylo alespoň něco. Ale přesto stanice, co tam máme, každý den hlásí pokles pod minimální hladinu,“ krčí zoufale rameny Miloš Holub.

Část českých perlorodek je po přestěhování zatím v bezpečí ve žlabech odchovny. Jakmile to bude možné, měly by se vrátit zpět do toků, odkud pocházejí. „Kdybychom je dali jinam, nedělalo by to dobrotu. Byla by to komplikace, protože na každém místě je ta populace perlorodky geneticky trochu jiná,“ vysvětluje Holub.

Ryby nemají šanci, hubí je sucho a volavky

V současné době jsou na Ašsku bez vody téměř všechny hraniční potoky a říčky.

„Třeba Rokytnice na horním toku ještě vodu má, o kus níž ale voda už taky není. Do Německa prostě nic nedoteče a koryto je na suchu. Podobně je na tom Lužní potok. Je to katastrofa. Pokud tam zůstanou nějaké tůně, tak ta perlorodka je poměrně odolná a má šanci přežít, ale odnesou to ryby. Z těch louží je totiž vychytávají volavky,“ vysvětluje Dětmar Jäger, který často potoky v okolí obchází a kontroluje.

„U nás je to kritické. Na německé straně je pár toků, které trochu vody ještě mají. Například Perlenbach. Trochu lépe je na tom také Pekelský potok. Špatně jsou na tom ale i mokřady. Když jsem byl na Soosu, tak i tam, kam jindy musím v holinách, mi dneska stačily polobotky,“ popisuje Jäger.

Podle jeho slov je letos na Ašsku nejhorší sucho, co pamatuje. „A že už toho pamatuju dost. Já tedy na modlení moc nevěřím, ale kdyby to pomohlo, aby konečně začalo pořádně pršet, tak si pište, že bych se i na to modlení dal,“ dodává.