Vedro umí i prospět, v Karlovarském kraji po letech ubývá klíšťat

Populace klíšťat v Karlovarském kraji poprvé po deseti letech klesá. Může za to mimořádně teplé a suché počasí. Přesto je stále zapotřebí mít se před nimi na pozoru. Nakažení lymeskou boreliózou či klíšťovou encefalitidou hrozí i při snížené aktivitě klíšťat.

(ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Pokud by v druhé půli srpna začalo více pršet, množství klíšťat by se mohlo opět zvýšit.

„Klíšťata mají specifické nároky na vlhkost prostředí, vadí jim extrémně vysoké teploty, které panovaly v posledních dnech,“ vysvětlila Michaela Zajíčková z Krajské hygienické stanice.

„Letošní léto absolutně nepřeje reprodukci klíšťat. Přímo u země je teplota ještě vyšší nežli ve vzduchu, a to už je na ně zkrátka příliš. Také potřebují, aby ráno padala rosa, ale celé léto byla zcela minimální vlhkost vzduchu. Tedy letošní horké počasí přináší alespoň nějaká pozitiva,“ dodal Rudolf Kovařík, pozorovatel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Šindelové.

Právě ČHMÚ vydává na svých webových stránkách každé pondělí a čtvrtek předpověď aktivity klíšťat pro nesledující dny. Ta se hodnotí desetistupňovou bodovou škálou. Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem.

Nebezpečná klíšťata

• Klíšťata mohou přenášet dvě velmi nebezpečná onemocnění.
• Lymeská borelióza je infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Prvním příznakem je červená skvrna či skvrny s blednoucím středem nejen v okolí kousnutí, ale i po celém těle. Pokud onemocnění zůstává neléčeno, tak postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby.
• Klíšťová encefalitida je závažné infekční virové onemocnění napadající nervový systém.

Aktuální aktivita se pohybuje na úrovni třetího až čtvrtého stupně, což znamená pouze mírné ohrožení. Obvyklá hodnota pro tyto srpnové dny činí pět až sedm stupňů.

Na stránkách také ústav zveřejňuje aktuální doporučená ochranná opatření při pobytu v přírodě.

V posledních letech byla v kraji aktivita klíšťat spíše vyšší, což se projevilo i na počtu lidí nakažených klíšťovou encefalitidou a lymeskou borreliózou, tedy dvěma nejčastějšími onemocněními, která tito paraziti přenášejí.

Podle serveru Klíště.cz bylo podle sledování z let 2006 – 2017 v Karlovarském kraji zhruba 10 - 20 procent všech klíšťat pozitivních na borreliózu. Na Chebsku poté zhruba 3 - 6 procent pozitivních také na klíšťovou encefalitidu, na Karlovarsku dokonce více než 6 procent.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Konkrétně v roce 2017 evidovala krajská hygienická stanice k 31. červenci celkem 21 potvrzených případů lymeské boreliózy, v roce 2018 zatím ke stejnému datu 16 potvrzených případů. Stejně tak ubylo oproti loňskému roku také nakažených klíšťovou encefalitidou. V roce 2017 evidovala k poslednímu červenci krajská hygienická stanice devět potvrzených případů, za stejné období v roce 2018 je to sedm případů klíšťové encefalitidy,“ dodala Zajíčková.

Jakmile však klíšťatům nastanou ideální podmínky pro reprodukci, mohou se opět začít do přírody navracet.

„Doteď byla kvůli horku zalezlá spíše u kořenových systémů stromů, ale jestli jim zaprší, velmi rychle se vrátí zpátky. Počtů z předchozích let už by jejich populace samozřejmě nedosáhla, přesto je důležité mít se raději na pozoru,“ dodal Kovařík.