To se rozhodl změnit Jiří Schierl z Komárova u Toužimi, který začal pracovat na jeho záchraně. Společně se spolkem Pod Střechou připravuje například opravu střechy a plánuje i vznik veřejně přístupného parku. „Na počátku jsme byli velcí optimisté, dnes jsme spíše realisté. Je to především o penězích,“ říká Jiří Schierl.
Na obnově pracujete od roku 2007. Jak nápad vznikl?
Skoky jsem objevil na začátku devadesátých let, jako jeden z mnoha chátrajících kostelů v regionu. Další kontakt přišel v roce 2005, v rámci několika exkurzí. To již byl kostel vyrabovaný. Rozhodující moment nastal v roce 2006. Tehdy zloději mědi těžce poškodili věžní báně a náš čerstvě založený spolek, tehdy ještě občanské sdružení, se rozhodl iniciovat záchranu.
Podařilo se k obnově sehnat historické materiály?
Naštěstí se dochovaly všechny archivní materiály popisující historii poutního místa i stavební vývoj. Ty byly cenným podkladem pro stavebně historický průzkum, který jsme díky pražským památkářům pro kostel získali. Ten poté umožnil přípravu projektové dokumentace pro obnovu památky.
Jak velká část prací už se podařila zrealizovat?
Jsme stále na začátku stavební obnovy. V minulosti proběhla nejnutnější stabilizace havarijního stavu. K dalšímu pokračování obnovy tehdy „mrtvého“ kostela nebyla vzhledem ke specifickým podmínkám místa dostatečná vůle vlastníka, ani poskytovatelů veřejné podpory.
Skoky jsou zaniklá obec, místo obtížně přístupné a v té době byly téměř zapomenuté. Leží mimo civilizaci, bez zázemí a infrastruktury. Proto jsme se zaměřili na oživení, abychom ukázali, že má smysl je obnovit. To se nám díky projektu Živé Skoky podařilo.
Chystáte i letos v rámci Živých Skoků kulturní akce?
Živé Skoky pokračují. O kulturní část se stará Petr Linhart, místopředseda spolku. Díky němu sem zavítala řada významných domácích i zahraničních umělců, například Lenka Dusilová, Jan Spálený, Štěpán Rak, Američan Lee Andrew Davison či japonské trio Lege Voice, Naomi a Soyoko.
Letos se můžeme těšit na stálice Oldřicha a Romanu Janotovi. Přijedou i hosté z Japonska, a v jednání jsou další koncerty. Pokračovat budou i tradiční Listy z gasthausu, grafický plenér, Noc kostelů, nebo program v rámci Dnů evropského dědictví.
Podařilo se oživit i církevní a poutní poslání?
Ano. Je to především zásluha Vladimíra Slámečky, pražského kněze, který se jako dobrovolník ujal duchovní služby pro poutníky. Prakticky každý měsíc pořádáme poutní mši svatou. Ta je spojena se setkáním poutníků. Kromě toho se podílíme na obou tradičních českoněmeckých poutích. Rozvíjí se i poutní turistika, kdy přijíždějí zájezdy z celé republiky. Velmi oblíbenou a navštěvovanou akcí je Noc světel.
Poutníci oceňují, že jsme do kostela pořídili kopii obrazu Panny Marie Pomocné ze Skoku, který v roce 1717 stál u zrodu poutního místa. Originál je vystaven v Teplé. Významným projektem je také téměř šedesát kilometrů dlouhá mariánská poutní stezka z Teplé do Skoků, která je skromnou alternativou ke známé Svatojakubské stezce do španělského Santiaga de Compostela.
Mělo by se začít s opravou střechy kostela. V jaké je projekt fázi?
Když jsme začínali, nebyla předprojektová ani projektová dokumentace. Nyní máme dokumentaci na první etapu obnovy, která se týká věžních bání a střech. Tu jsme získali díky našim přátelům projektantům a s finanční pomocí Karlovarského kraje. Máme stavební povolení a jednáme s vlastníkem kostela o zajištění financování. Plán se v roce 2022 krásně propojil s nečekaným darem kapucínského bratra Anděla Homoly v podobě tří nových kostelních zvonů.
Rekonstrukcí má projít i bývalý hostinec. Jaké s ním máte plány?
Sousední objekt bývalého hostince, který jsme po mnoha letech získali do vlastnictví spolku, čeká postupná revitalizace. Objekt by měl sloužit jako poutní dům. Bude zde sídlo spolku a nezbytné provozní zázemí kostela a poutního místa. Nyní se zpracovává studie a stavební projektová dokumentace.
Uvítal byste více dobrovolníků? Jak vám mohou lidé pomoci?
Spolek by nemohl vše zajistit, má jen deset řádných členů a dále patnáct členů poutního bratrstva. Hlavním úkolem je organizování aktivit, při jejichž realizaci se spoléháme na dobrovolníky. Jde o desítky lidí, kteří jako průvodci zajišťují kostelní služby. Další desítky se jich podílí na brigádách, nebo pomáhají při organizaci nejrůznějších kulturně-společenských akcí.
Možnosti pomoci jsou poměrně široké. Uplatní se fyzická, materiální i finanční pomoc. Atraktivní formou pomoci jsou služby kostelníků-průvodců. Potřebné informace lze najít na webu www.skoky.eu. Spolupracujeme i s dalšími spolky, například žlutickou SOVou (Spolek okrašlovací Vladař pozn. red).
Podobné projekty narážejí na zásadní problém – nedostatek financí. Je v případě Skoků podpora dostatečná?
Už od začátku byla činnost spolku podporována okolními obcemi, zejména domácími Žluticemi a také Bochovem. Pomáhá i Karlovarský kraj. Jsme spokojeni, i když věc na zlepšení by se našla. Nejen návštěvníci Skoků by ocenili lepší cestu z Polomu do Skoků. Musíme ale respektovat fakt, že nejsme jediní, kdo potřebují pomoc. Poměrně chudé obce musí řešit v celkově zanedbaném regionu řadu dalších problémů než jen obnovu památek či rozvoj kultury nebo cestovního ruchu.
Existovalo několik variant pro využití pozemků v okolí kostela. Je situace vyřešená?
Od počátku jsme hledali vizi, kam by Skoky měly směřovat. Dospěli jsme k názoru, že je na nich atraktivní jedinečný genius loci. Ten je vytvářen kulturním odkazem mariánského poutního místa, charakterem zaniklého sídla a nádhernou okolní krajinou a polodivokou přírodou. Tak to cítí i většina návštěvníků. Skoky by měly být místem setkávání člověka s Bohem, lidmi i přírodou. Velmi nás vyděsil nový územní plán, který dal z neznámého důvodu přednost bytové zástavbě před dříve domluvenou zelení.
Veřejně přístupný park a meditační zahrada by měly sloužit jako klidové zázemí pro poutníky a další návštěvníky. S podporou grantu jsme nechali zpracovat studii na námi prosazované využití území a budeme se snažit o odpovídající změnu ve stávající územně plánovací dokumentaci. Současně usilujeme o získání pozemků kolem kostela za účelem realizace záměru.
Jiří Schierl * věk: 60 let * narozen: Karlovy Vary * bydliště: Komárov u Toužimi * absolvent: SPŠ Ostrov, SŠ České Velenice, Rekvalifikační kurz pro památkáře * zaměstnání: strojvedoucí * záliby: regionální historie, kastelologie, stavební historie a památková péče, turistika, geografie. * zakládající člen a předseda spolku Pod střechou, člen řady dalších spolků, lokální patriot a popularizátor historie a památek Toužimska, autor několika knih a řady příspěvků z oblasti regionální vlastivědy, památkář a vlastník kulturní památky, dlouholetý zastupitel města Toužimi * ocenění: osobnost neziskového sektoru Karlovarského kraje 2015 |
Jak by podle vašeho záměru mělo okolí kostela vypadat?
Místo obytné výstavby preferujeme plochy veřejné zeleně v podobě přírodně krajinářského parku využívajícího stávající kvalitní zeleně, doplněné o novou vhodnou výsadbu. Dále by neměla chybět meditační, komunitní a bylinková zahrada, veřejný sad, a travnaté plochy.
Nemůžeme zapomenout ani na nezbytné provozní plochy pro parkování a pořádání akcí, odpočinková místa, vyhlídky, stezky. Součástí by měla být také křížová cesta. Chceme zachovat hřbitov s márnicí a všechny stávající pozůstatky historické zástavby, ruiny staveb, jejich základy, opěrné zdi, studny, staré cesty.
Kolik lidí ročně Skoky navštíví?
Před příchodem spolku to byly spíše desítky účastníků dvou česko-německých poutí a jednoho mládežnického křesťanského tábora. A bohužel také zloději a vandalové. Dnes do Skoků zavítá o poutní sezoně, v době obsazení kostela službami, přes šest tisíc poutníků a turistů.
Je situace s vandaly a zloději lepší?
Situace je již naštěstí jiná. Přispěla k tomu technická opatření a zejména oživení místa. Doby, kdy jste zde nenarazili celé měsíce na živáčka, jsou minulostí.
Navštěvují lidé Skoky celoročně? Přijíždějí i ze vzdálenějších míst?
I mimo sezonu přicházejí stovky návštěvníků. Ze zápisů v pamětní knize a informací našich průvodců víme, že z ciziny je nejvíce návštěvníků z Německa. Přijíždějí ale například i z Jižní Ameriky a Asie.
V jakém časovém horizontu budou Skoky ve stavu, abyste byl s výsledkem spokojený?
Odhad je těžký. Na počátku jsme byli velcí optimisté, dnes jsme spíše realisté. Je to především o penězích. Doby, kdy bylo možné na takový projekt získat finanční podporu, jsou pryč. Dřívější zájem z německé strany s odchodem staré generace rodáků ochabl. Podpora z veřejných zdrojů má jiné priority. Vlastník kostela, Kanonie premonstrátů Teplá, je ve složité ekonomické i personální situaci.
Obnova, údržba a provoz rozsáhlého komplexu kláštera v Teplé, národní kulturní památky, je prioritou, která vyčerpává omezené zdroje kanonie. Čerpání dotací se neobejde bez finanční spoluúčasti vlastníka či nutnosti předfinancování. Proto se snažíme s podporou dárců vytvořit finanční zdroje, které by pomohly obnovu zahájit. Při dnešních možnostech bych úspěšné dotažení prací odhadoval na deset až dvacet let.
Kostel byl před třemi sty lety vybudován z drobných darů statisíců poutníků, nastřádaných asi za třicet let. Na dary spoléháme i dnes. I díky nim jsou Skoky v základu zachráněné. Na závěr bych chtěl všem dárcům a dobrovolníkům moc poděkovat za podporu a pomoc. Díky nim mají Skoky šanci navázat na svou slavnou barokní tradici mariánského poutního místa a být zachovány i pro příští generace.
2. září 2022 |
