(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Dluhy nezvládá splácet každý osmý člověk v Karlovarském kraji

  • 7
Karlovarský kraj drží v rámci České republiky druhé místo v počtu dlužníků. Příběhy, které evidují finanční odborníci, se velmi často opakují se stejným scénářem, jen jiným lidským osudem.

„Začalo to neopatrnou půjčkou na dovolenou. Brzy jsem zjistil, že ji jen tak nezaplatím, protože jsem dostal výpověď v práci. Následovala tedy další půjčka a už jsem se vezl. Naneštěstí jsem včas našel finanční pomoc a dohodli jsme se sice na malých, ale stálých splátkách. Zachránilo mě to,“ stručně popsal svůj příběh Jakub ze Sokolovska.

Je jedním z mnoha lidí tvořících nelichotivou statistiku dlužníků po splatnosti.

Počty dlužníků

a výše jejich dluhů

  • Počet lidí v exekuci
    40 068
  • Celkový počet exekucí
    207 517
  • Exekučně vymahatelná jistina
    11 512 428 222 korun
  • Osoby dlužící po splatnosti
    12,43 % obyvatel
  • Průměrný nesplacený dluh v kraji
    7 650 korun

Chodovská radnice už rok zkouší projekt s názvem Prevence a sanace dluhů obyvatel Chodova ohrožených ztrátou bydlení. Pracovnice odboru sociálních věcí v něm za dvanáct měsíců pracovaly s celkem dvaadvaceti lidmi.

„Téměř všichni klienti, s kterými pracujeme a mají dluh na nájemném či službách spojených s užíváním bytu, mají také další dluhy vůči městu, zejména za svoz komunálního odpadu,“ uvedla vedoucí sociálního odboru chodovské radnice Eva Virtelová.

„U třech klientů, kteří dluží na nájemném, se podařilo závazky splatit zcela a zatím jim v této oblasti nevznikají dluhy nové. Deset klientů dosáhlo výrazného snížení dluhů,“ popsala současný stav vedoucí.

U ostatních klientů podle ní z nejrůznějších důvodů dluhy stále narůstají. „Mají totiž minimální splátky. K navýšení dluhů přispěla také situace na úřadu práce, kdy vlivem nedostatku pracovníků nestihl úřad včas vyplatit sociální dávky,“ uvedla příklady Eva Virtelová.

Problém s dluhy je v Karlovarském kraji druhý nejhorší v republice. Například 40 068 lidí v regionu čelí exekuci.

„Průměrný nesplacený dluh za služby spojené s provozem a financováním domácnosti je v Karlovarském kraji 7 650 korun, což je výrazně nad republikovým průměrem. Spolu s Ústeckým krajem patří Karlovarský mezi ty regiony, kde je riziko nesplacení dluhů největší,“ potvrdil Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M. B. A. Finance, která patří mezi největší tuzemské inkasní společnosti.

Lidé v regionu dluží jedenáct a půl miliardy

Vymáhaná částka za exekuce v regionu činí stěží uvěřitelnou částku 11 512 428 222 korun. Domácnosti nejčastěji dluží po splatnosti za finanční služby a pojištění (67 procent), kde je pro dlužníky případný postih nejméně hmatatelný.

„U mobilních operátorů (28 procent) si jsou vědomi, že mohou být rychle odpojeni, takže se snaží za služby platit co nejdéle. V případě energií (5 procent), které jsou pro chod domácnosti nepostradatelné, přestávají platit až v okamžiku úplného finančního kolapsu,“ vysvětluje z praxe Zetek.

Přesto odborníci neztrácejí naději a podle čísel docházejí pomalu, ale jistě ke změně. Vyplývá to z registru SOLUS, který eviduje data od úvěrových společností, mobilních operátorů či dodavatelů energií.

„V posledních letech zaznamenáváme bezesporu pozitivní trend, zejména v důsledku změn v legislativě, ekonomického růstu a s ním spojené rekordně nízké nezaměstnanosti. V Karlovarském kraji poklesla míra dospělých občanů s aktivním dluhem po splatnosti zapsaným v registru SOLUS z 13,29 procent v pololetí roku 2012 na 12,43 procent v pololetí 2017. I tak je karlovarský region krajem s druhou nejvyšší mírou osob v prodlení z celé České republiky hned po Ústeckém kraji,“ přibližuje Miroslav Beneš, jenž registr mediálně zastupuje.

Důvodem finančních problémů je stále nízká finanční gramotnost, která je znát především v sociálně slabších oblastech. Problém s plánováním příjmů a výdajů je špatný, a pokud navíc přijde výpadek, například při nemoci či změně práce, může to být začátek nekonečné spirály.

„Největší chybou je nulová finanční rezerva. Bez ní jakýkoli větší nenadálý výdaj, například nákup nového kotle v zimě, když starý přestane fungovat a venku mrzne, může domácnost finančně vykolejit. Proto doporučujeme, aby lidé měli stálou finanční rezervu alespoň ve výši 20 tisíc korun. Finanční rezerva znamená například peníze na spořícím účtu, v žádném případě tím není myšlen kontokorent nebo jiná forma půjčky,“ poradil Hlaváč.