Klokanům horským se v Jihlavě daří, hned tři samice mají ve vacích mláďata

  • 0
První v Jihlavě narozená mláďata klokanů horských mohou v těchto dnech s trochou štěstí zahlédnout pozorní návštěvníci zoologické zahrady. Na svět přišla koncem loňského roku. Malé klokánky bedlivě střeží ve vacích všechny tři samice, které zoo chová. Jeden z něj poprvé vykoukl před objektivem fotografa.

Přesné datum narození mláďat nelze spolehlivě určit vzhledem k tomu, že se malá mláďata měřící jen několik centimetrů v matčině vaku nejprve vůbec neprojevují. „Prvního nesměle vykukujícího klokánka chovatelé poprvé zahlédli na konci prosince,“ popisuje Simona Kubičková, vedoucí marketingu zoologické zahrady.

To nejstarší se dokonce již odvážilo na malou chvíli opustit matčin vak. „Mládě druhé klokanice zatím jenom občas vyhlédne z teplého vaku. A v případě třetí samice víme o přírůstku zatím jenom díky pohybům, které v jejím vaku pozorujeme,“ líčí Kubičková.

Klokani horští patří k větším druhům klokanů. Do Jihlavy jejich skupina přišla v listopadu 2021. Nahradili klokany rudé, kterým se v zoo příliš nedařilo. Současnou skupinu tvoří tři samice a jeden samec. Toho lidé poznají na první pohled. „Jednak má tmavou barvu srsti, a také je výrazně větší než jeho partnerky,“ připomíná Kubičková.

Klokany mohou lidé vidět i ve venkovním výběhu, kam se navzdory zimě chodí proběhnout.

Zimu na sněhu si užívají i tropická zvířata

Ostatně nejsou to jediná zvířata, která jsou aktivní, i když je venku sníh. Někteří si zimu vyloženě užívají. „Třeba pandy červené nebo irbisy běžně v zimě uvidíte,“ zve na návštěvu ředitel zoo Jan Vašák.

Chladné počasí neodradí od zimní procházky ani některá „tropická“ zvířata. Tygři, medvědi malajští, zebry, ale i plameňáci nebo žirafy si rádi vyjdou ven. Ani mráz jim nevadí. „Nesmějí však uklouznout na ledu, aby si neporanili nohy,“ vysvětluje Vašák.

„Na určitou dobu chodí v zimě ven i pekari, prasata visajanská, tapíři nebo babirusy, obecně většina druhů, které chováme, chodí ven celoročně,“ dodává.

Mezi zimní otužilce patří také plameňáci. Tito ptáci klidně snesou teploty do minus deseti až minus patnácti stupňů bez sebemenších problémů.

„U nich hrozí, že by se mohli poranit o led, nebo dokonce ve vodě zamrznout. To je taky důvod, proč jim na zimu zamezujeme vstup do vody, a mají tudíž k dispozici pouze část břehu podél jejich vnitřní ubikace,“ vysvětluje ředitel zahrady.

Zimní období je podle Jana Vašáka k návštěvě zoo takřka ideální. „Je tu méně návštěvníků než v létě, zoo si tedy lidé více užijí. Má takovou komornější atmosféru,“ zve k prohlídce. Otevřeny jsou i vnitřní expozice včetně tropického a amazonského pavilonu, kde se mohou lidé ohřát.