Před rekonstrukcí patřil objekt v klidném prostředí Žďárských vrchů společnosti OP Prostějov. Oděvní podnik zámek využíval jako školicí a rekreační zařízení. Po krachu společnosti jej koupila pražská firma Glacis Forte, která se zabývá realitami.
„Společnost Glacis Forte odkoupila zámeček v roce 2012. O dva roky později architekt zahájil přípravu projektu rekonstrukce,“ říká provozní ředitel zámku Karlštejn Igor Khomenko.
Vlastník si dal na rekonstrukci záležet. „Probíhala pod poměrně přísným dohledem památkářů. Záměrem majitelů bylo vrátit zámečku co nejvíc jeho původní podobu, po předchozích majitelích nezůstal kámen na kameni,“ přibližuje Khomenko.
Ne vždy to šlo snadno, stavební úpravy za předchozího vlastníka podle Khomenka totiž narušily statiku objektu. „O to složitější byly nynější úpravy,“ poukazuje.
Karlštejn jako střecha Evropy
Karlštejn si zahrál například v populárním seriálu Četnické humoresky, kde představuje vilu Hermana Klimszy ztvárněného Janem Hrušínským, nebo v pohádce O kominickém učni a dceři cukráře. Stojí na křižovatce turistických tras mezi Svratkou, Svratouchem, Čachnovem, Pustou Rybnou a Křižánkami, hlavně v létě kolem projde spousta turistů a cyklistů, v zimě za dobrých podmínek běžkaři.
Traduje se, že z jedné strany Karlštejna odtéká voda do Černého moře a z druhé strany do Severního. Evropské rozvodí se však ve skutečnosti nachází několik set metrů odtud.
„Opravdové rozvodí je asi o 300 metrů dál. V lese severním směrem se terénní vlna stáčí. Jestliže je rozvodí v lese a tady krásný objekt, tak se trochu posunulo na jeho střechu, aby to bylo atraktivnější,“ líčil před časem František Vambera, který je na Karlštejně správcem už přes třicet let.
Veškerá voda tak odtéká do řeky Svratky a dále do Černého moře.
Zámek budoval rod Kinských v 18. století
Pozornost lovců zajímavostí může Karlštejn zaujmout i tím, že leží ve výšce kolem 780 metrů nad mořem. „Jde o nejvýše položený zámek v Česku,“ poznamenal Khomenko.
Lokalita má zajímavou historii. Jako první stála na místě dnešního zámku už v roce 1708 kaple zasvěcená patronu lesů svatému Jiljí. „Zámek pak nechal v letech 1770 až 1776 vybudovat Filip Kinský pro lovecké účely, v okolí byla i velká obora,“ připomíná Igor Khomenko.
V roce 1823 získal celé rychmburské panství i s Karlštejnem jiný slavný rod, Thurn-Taxisové, za jeden milion zlatých. Současní majitelé proto přemýšlejí i o tom, že u zámku vybudují ještě malou daňčí oboru.
Původní kaple byla při stavbě loveckého zámečku symetricky zakomponována do celého objektu. „Původní fresky se při rekonstrukci objevily až po odstranění čtyř vrstev. Majitelé nechali fresky kompletně obnovit,“ říká provozní ředitel.
Před rekonstrukcí byla podlaha v kapli zabetonovaná, místo kříže stála televize a místo židlí gauč.
Vlastník přemýšlí i o obnově poutí
Na září už se připravuje vysvěcení zrestaurované kaple a majitelé už spřádají další plány související s historií místa. „Pamětníci, kteří nás už navštívili, připomínají, jaké tu bývaly poutě. Možná by bylo zajímavé tuto tradici obnovit,“ přemítá Khomenko.
Výstavy začaly BurianemPrvní výstavou, která zakotvila ve zrekonstruovaných prostorách zámku Karlštejn, jsou obrazy českého malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana (1905 - 1981). Jde o obrazy ze soukromé sbírky, jejíž těžiště spočívá v ilustracích dobrodružných knih, kromě jiných především Karla Maye a Julesa Verna. Vystaveno je také několik prací z Burianovy volné malby. Výstava bude přístupná do 19. září, vstupné je 70 a 30 korun. „Výstavy na zámku Karlštejn se budou střídat zhruba po třech měsících. Není záměr pořádat výstavy pouze známých autorů, rádi bychom dali příležitost i těm méně známým,“ řekl provozní ředitel zámku Igor Khomenko. |
To jsou zatím jen úvahy a vize. Jisté už je to, že reprezentativní sál pro asi padesátku lidí v patře hlavní budovy bude kromě firemních školení sloužit například také koncertům. Na čtvrtek 27. srpna je v plánu recitál uznávaného kytaristy Štěpána Raka.
Právě v tomto sále stojí přesná replika bílých kachlových kamen, jejichž originál je vystavený v chrudimském muzeu.
Mezi prvními návštěvníky oživeného Karlštejna byla také řada místních a pamětníků dřívější podoby zámku.
„Přicházejí a vzpomínají, někteří zde strávili školní výlet nebo rekreaci. Je zajímavé poslouchat, jak to tady chodilo a kde byla třeba jídelna, kde se hrál stolní tenis a kde plavali v bazénu,“ říká provozní šéf.
Ani bazén už na svém místě za zámkem není, majitelé jej nechali při rekonstrukci odstranit.
Starší bratr nás zastiňuje, směje se provozní
Jen kousek od Karlštejna je přírodní památka Zkamenělý zámek, dříve označovaná jako Starý Karlštejn. Skaliska byla v němčině nazývána „Kahlstein“, což znamená holý kámen. Zkomolením německého názvu vzniklo pojmenování Karlštejn, což s sebou nese řadu těžkostí kvůli časté záměně s nejslavnějším českým hradem.
„Začalo to už při hledání personálu. I když jsme anoncovali práci na hranicích Pardubického kraje a Vysočiny, volali nám nadšeně lidé z Prahy, že to budou mít kousek,“ vzpomíná s úsměvem Igor Khomenko.
Méně úsměvné už bylo to, že řada stavebních firem dorazila se zpožděním, protože její pracovníci nejdřív zamířili na Berounsko.
„Náš starší bratr nás zastiňuje i při vyhledávání na internetu, ale věříme, že se to časem změní,“ dodává provozní ředitel loveckého zámku.
Zámeček Karlštejn se nachází přesně na pomezí Žďárska a Chrudimska u obcí Svratka a Svratouch.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
