Jde o Pelhřimov, Telč, Bystřici nad Pernštejnem, Moravské Budějovice, Žďár nad Sázavou a Chotěboř.
Sousedské hlídání má být nový způsob předškolní péče, který má přinést novela zákona o dětských skupinách. Ta by měla začít platit v prvních měsících příštího roku. Spočívá v péči o skupinu maximálně čtyř dětí přímo v domácnosti pečující osoby, za což od státu a rodičů získá příspěvek.
Služba cílí zejména na nejmenší děti do tří až čtyř let, pro něž se nedostává kapacita ve školkách či jeslích. Rodičům by tato novinka měla podle představ zákonodárců umožnit dřívější návrat do zaměstnání. „Účelem je dostat na trh práce rodiče, kteří chtějí začít pracovat, ale nemají malé děti kam dát,“ vysvětluje Hajnová s tím, že rodič, který bude chtít sousedské hlídání využít, bude muset prokázat, že se vrací do pracovního procesu.
Novinku by uvítali i zástupci obcí. „Městu to určitě pomůže v tom, že se zvýší nabídka služeb. Pelhřimov nemá kapacity na to, aby mohl poskytnout místa všem dvouletým dětem. S kapacitami ve školkách jsme na tom lépe než jiná města, ale skupinu dvouletých dětí nedokážeme obsloužit,“ říká místostarosta Pelhřimova, Karel Kratochvíl.
Podobně hovoří i místostarosta Telče Jiří Pykal. „Pokud jde o kapacitu v předškolních zařízeních, jsme na hraně. V sousedských dětských skupinách vidíme možnost, jak chybějící místa vykrýt. Je to také cesta pro lidi, kteří hledají alternativní způsoby vzdělávání. Může to pomoci i obcím, které nemají v okolí mateřskou školu. Ten přínos je jednoznačný,“ domnívá se.
Podmínky jsou na papíře
K pilotnímu projektu sousedských dětských skupin schválila Rada Kraje Vysočina Memorandum o spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. „Memorandum dává na papír podmínky a popis aktivit, na kterých se budeme v rámci projektu podílet,“ líčí Hajnová.
Ministerstvo by mělo mít na starosti proces registrace jednotlivých poskytovatelů služeb a metodické vedení krajských koordinátorů. Ti by měli fungovat ve všech krajích. Role kraje by pak měla být v zajištění vstupního pohovoru v domácnosti a poté průběžná kontrola poskytované služby. Kraj by se měl rovněž podílet na vzniku katalogu poskytovatelů sousedských dětských skupin a úzce spolupracovat s obcemi.
Pokud jde o samotný start sousedského hlídání, pečující musí počkat do chvíle, kdy začne platit novela zákona. „Zatím jsme v nehlídací fázi. Navzájem se poznáváme, zjišťujeme jaké jsou možnosti pečujících, jaká je role kraje, obcí, jaké budou kontrolní mechanismy. Můžeme jednotlivé záležitosti připomínkovat. Od 15. listopadu pak v rámci projektu nastoupí krajská koordinátorka, která bude v kontaktu s potenciálními pečujícími. Do února by měly pokračovat individuální rozhovory se zájemci o hlídání, které by měly sloužit k přesnému nastavení služby,“ líčí Hajnová.
Pilotní projekt na Vysočině by měl pokračovat až do konce příštího roku. „Jeho velkou přidanou hodnotou bude vyhodnocování celého projektu, takže zákonodárci budou mít zpětnou vazbu, zda nastavili podmínky správně,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana.
Zástupci kraje, ministerstva práce a sociálních věcí, zástupci obcí, a zejména potencionální pečující se na Vysočině sešli u několika kulatých stolů, kde diskutovali.
„Pracovníky ministerstva například zajímalo, co bychom od projektu jako obce čekali, jak by se měly pečující osoby kontrolovat, kdo by to měl dělat či jakým způsobem bude nastavená metodická pomoc pečujícím osobám,“ ozřejmil obsah schůzky pelhřimovský místostarosta Karel Kratochvíl.
Stravu budou zajišťovat rodiče
Ministerstvo si v rámci kulatých stolů také ověřovalo, zda zájem pečujících stále trvá. „Zazněla zde i celá řada důležitých informací. Jednalo se například o upřesnění materiálně technických podmínek domácností. Představili nám i požadavky na vzdělání pečujících. Ti budou muset mít středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání pedagogického, sociálního nebo zdravotního zaměření nebo profesní kvalifikaci chůvy nebo asistenta pedagoga. Novinkou bylo i to, že stravu si budou pro děti zajišťovat rodiče,“ popsala Hajnová.
Podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) legislativní proces ohledně novely zákona začal. „Aktuálně probíhá vypořádání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení,“ uvedl Jakub Augusta, vedoucí oddělení komunikace MPSV.
„Ještě by se nad tím měl někdo zamyslet“Jednou z žen, kterou myšlenka sousedského hlídání oslovila, je i Petra Černá z Jihlavy. Za podmínek, které ministerstvo představilo, by se však už tohoto projektu nezúčastnila. „Můj syn má potravinovou alergii a je obtížné ho umístit do školky, protože potřebuje čerstvé jídlo. Říkala jsem si, že zapojit se do tohoto projektu by mohla být možnost, jak s ním být doma a zároveň mezi dětmi,“ vysvětluje. Zúčastnila se i kulatého stolu, kde zástupci ministerstva vysvětlovali, jak by celý systém mohl fungovat. „V aktuálním znění, tak jak je to navržené, bych ale do toho nešla,“ říká Černá. Nelíbí se jí ani finanční podmínky, které jsou podle ní nevýhodné. „Příspěvek státu stáhli z původně navrhovaných 500 korun na 300 Kč za den. Příspěvek od rodičů je zastropovaný na výši 4 720 korun za měsíc. Když budu mít ve skupině své vlastní dítě, nic na něj nedostanu. Celkem mohu za hlídání jednoho dítěte dostat 10 700 korun. Měsíčně bych měla příjem kolem 30 tisíc,“ sčítá Petra Černá a dodává, že z této sumy by musela platit povinné odvody, hradit provozní náklady a nechat si rezervu pro případ, že by byla nemocná. „Přijde mi to prostě málo,“ krčí rameny. Upozorňuje také na to, že ve chvíli, kdy sama onemocní, nebo bude muset být s nemocným dítětem doma, nebude moct hlídat a tedy ani čerpat příspěvek. „V tu chvíli nejsem finančně zajištěná. Nemohu mít za sebe ani žádnou náhradu. Takže já nebudu mít příjem a rodiče hlídání,“ vysvětluje Černá. Připomíná také velkou administrativní zátěž, která má být na pečující uvalena. Vzhledem k tomu, že pracuje v dětské skupině, tak ví, jaké dokumenty musí vést i ve velkém školském zařízení. „A oni to stejné nechali i pro jednu osobu, která bude hlídat doma. Musí mít smlouvu s rodiči, potvrzení z trhu práce, musí vést docházku, podstupovat pravidelná školení a vzdělávání, jichž není málo, vést plán výchovy a péče. Je toho strašně moc na jednoho člověka, který chce doma hlídat další tři děti,“ vypráví Černá. Doufá, že se nastavení podmínek ještě může změnit. „V kraji je pilotní projekt, můžeme to připomínkovat a já pořád doufám, že se protlačí změny, aby to bylo ku prospěchu všech a vnikl funkční model. Bylo by skvělé, kdyby se nad tím ještě někdo zamyslel,“ přeje si. |
