„Brána Matky Boží je místo, které má svého genia loci, ale pro naše účely není úplně vyhovující. Musíme tam hodně improvizovat,“ říká Miloš Podařil, předseda Jihlavské astronomické společnosti.
Podle něj ani tak nevadí, že brána je v centru města, kde je světelný smog. Daleko horší je pro astronomy složitá manipulace s technikou.
„Pro každé pozorování musíme dalekohledy rozšroubovat, vynosit nahoru na bránu, tam znovu sestavit a seřídit. A po skončení udělat to samé. Technika tím hodně trpí a zhoršuje se i přesnost pozorování. Proto veřejná pozorování nejdou dělat tak často, jak bychom chtěli. Potřebovali bychom místo, kde by přístroje byly napevno umístěné,“ vysvětluje Podařil.
V letech 2006 až 2008 vznikal pod záštitou Kraje Vysočina záměr velice ambiciózního projektu na vybudování vědecko-popularizačního centra s názvem Vesmír Vysočiny.
Mimo jiné obsahoval i skvěle vybavenou hvězdárnu a digitální planetárium. Projekt měl tehdy status jednoho ze tří strategických projektů kraje. Ale změna politické reprezentace ve vedení Kraje Vysočina rychle vedla k jeho ukončení.
„Veškeré následné snahy o hledání jiného řešení bohužel zkrachovaly také,“ poznamenal Miloš Podařil.
Pomoci by mohlo město, planetárium ale stavět nebude
Podobný megalomanský projekt však jihlavští astronomové nepožadují.
„Vyhovoval by nám prostor velikosti dvojgaráže. Hvězdárny takové velikosti v České republice opravdu existují. Je to malá pozorovatelna, kde jsou dalekohledy nastálo upevněné a je tam i odpovídající zázemí. Klasickým řešením pro pozorování oblohy z takového zázemí je odhrnovací kopule, ale jsou i levnější technická řešení, například odsuvná střecha,“ popisuje svou představu Podařil.
První jednání se zástupci jihlavského magistrátu mají astronomové již za sebou.
„Sešli jsme se a shodli se na tom, že budeme hledat cestu, jak najít nový prostor, který by jim lépe vyhovoval a mohli si ho pronajmout. To, co oni potřebují, je celkem skromná věc a tam by město mohlo pomoci. Rozhodně nebudeme stavět nové planetárium,“ uvedla primátorka Karolína Koubová.
Kde by nová hvězdárna mohla být, zatím není jasné. V Jihlavě by se nabízel například areál zoo, o kterém se v souvislosti s planetáriem už v minulosti také hovořilo, nebo tovární areál Modety.
„Projektově by se to nabízelo, ale obě lokality jsou umístěny v údolí a to je pro pozorování oblohy naprosto nevhodné,“ připomíná Podařil.
„Pro nás astronomy by bylo nejlepší umístit ji někam za město, na kopec, do lesů. Musíme ale hledat kompromis. Rozumným místem by pro nás byla městská periferie dostupná vozy MHD, tak aby byla přístupná široké veřejnosti včetně rodin s dětmi nebo školním kolektivům,“ upřesňuje.
Veškeré investice si hradí sami, žádnou dotaci nikdy nečerpali
Jihlavská astronomická společnost v současnosti disponuje velice výkonným vybavením pro astronomická pozorování.
„Mezi našimi dalekohledy je například velký zrcadlový, pak speciální pro pozorování Slunce nebo celá řada menších mobilních dalekohledů, které využíváme pro veřejná pozorování a také pro astronomické výjezdy na nejrůznější akce,“ popisuje vybavení hvězdárny.
Veškeré investice a provoz astronomické společnosti jsou hrazeny z jejích vlastních zdrojů.
„Dosud nikdy jsme nečerpali žádnou veřejnou dotaci. Členskou základnu tvoří přibližně třicítka dobrovolníků, kteří za svou práci pro společnost neberou žádný plat ani honorář,“ zdůrazňuje Podařil.
V minulém roce Jihlavská astronomická společnost uspořádala 51 akcí pro veřejnost, které navštívilo víc než 2,5 tisíce lidí.
Fotograf natočil loni v červnu nad Jihlavou noční svítící oblaka:
19. června 2018 |
