Muzikantů, kteří by se věnovali lidové hudbě, je nedostatek. Problém se řeší už i na úrovni Kraje Vysočina.

Muzikantů, kteří by se věnovali lidové hudbě, je nedostatek. Problém se řeší už i na úrovni Kraje Vysočina. | foto: Jan Salač, MAFRA

Živá folklorní hudba na Vysočině je vzácnost, při vystoupení hrají cédéčka

  • 5
Folklorní soubory na Vysočině mají v posledních letech stále větší problém najít živou muziku, která by je na tanečních vystoupeních doprovázela. A tak místo toho, aby tanečníkům vyhrávali skuteční muzikanti, hudba se line z reproduktorů.

Když Bohuslava Průšová, vedoucí dětského folklorního souboru Kalamajka z Havlíčkova Brodu, jede se svými dětmi na vystoupení, nesmí zapomenout na několik důležitých věcí, které si musí přibalit do tašky. Tou nejzásadnější je sada cédéček a přehrávač.

„Děti už skoro ani neznají, co to je pracovat s živou hudbou. Cédéčka si na vystoupení vozíme už deset let. Jen málokdy se nám podaří sehnat živý doprovod,“ posteskla si Průšová.

Problém zajistit doprovodnou lidovou hudbu má na Vysočině podle Jaroslava Nováka, vedoucího Horáckého folklorního sdružení, více než 60 procent souborů. A není to záležitost jenom těch dětských, kde problém převažuje. „Řeší to například i jihlavský Vysočan. Muzikanty různě skládají,“ připomíná Novák.

Muzika? Jenom dva hráči

Živá hudba při folklorních vystoupeních tak začíná být docela velkou vzácností.

„Například vloni jsme slavili desáté výročí našeho souboru. Na slavnostní vystoupení jsme pozvali i další tři soubory. Z toho jeden jediný si přivezl svou vlastní muziku. A tu tvořili dva hráči. Všem ostatním se hudba pouštěla z cédéček,“ popisuje Bohuslava Průšová.

Důvodů, proč se nedaří sehnat muzikanty, je hned několik. Především je málo hudebníků, kteří by se horácké lidové hudbě věnovali.

„Pokud mají možnost vystoupit za peníze, dají přednost výdělku. Až potom hrají pro dospělou složku souboru. No a děti pro ně nejsou zajímavé. Když se nakonec uvolí, tak je to v omezeném početním složení,“ vysvětluje.

Pokud by si její děti měly vybrat, zda tančit na živou muziku, či na tu z přehrávače, jistě by prý zvolily skutečné muzikanty. „Je to živější, přirozenější a zkrátka lepší,“ dodává Průšová.

Problém je i na základních uměleckých školách, kde se lidová hudba vyučuje velmi omezeně a převažuje spíše klasické hudební vzdělání. S tím jde ruku v ruce nedostatek pedagogů, kteří by lidovou hudbu vyučovali. „Podobně jako je ve zdravotnictví problém získat specializované lékaře, je problém sehnat učitele, který by byl ochotný se této oblasti věnovat,“ říká náměstkyně hejtmana Jana Fischerová, která už se otázkou začala zabývat.

„Ne každý učitel má cítění k tomu, aby dělal lidovou muziku. Pokud v tom nevyrůstali, byli většinou vyučeni na klasické muzice a k té lidové pak nemají takový vztah a obvykle ji nechtějí učit. Pokud na základní umělecké škole (ZUŠ) založíte soubor lidové hudby, musíte před žáky postavit pedagoga, který má pro tuto hudbu cítění, a nejlépe takového, který ve folklorním souboru vyrůstal nebo v něm pracoval,“ podotýká ředitelka ZUŠ v Jihlavě Dana Fučíková.

Od letošního pololetí se této umělecké škole podařilo sehnat kantora, který zde nově založený soubor lidové hudby vede. „Momentálně do něj chodí sedm žáků. Je to ale velmi čerstvá záležitost,“ dodala.

Soubory začnou soutěžit, kraj chystá projekt

Potíže s živým doprovodem nemají soubory, které si samy vychovávají vlastní hráče. Tak je tomu například u jihlavského Pramínku, kde se kumšt předává z generace na generaci.

„Problém není také na Žďársku, kde velmi dobře funguje Horácká muzika, a pak v Třebíči. Já bych byl rád, kdyby na ZUŠ fungovaly lidové soubory, které by doprovázely jednotlivé folklorní soubory. Takhle to mají například v Jihočeském kraji a v dalších okolních regionech,“ zmínil Jaroslav Novák.

Podpořit výuku lidové hudby a zájem o ni na uměleckých školách by měl nový projekt, který od září zamýšlí spustit Kraj Vysočina společně s Horáckým folklorním sdružením. Tím by měla být krajská soutěž lidových muzik.

„Rádi bychom, aby naše lidové muziky byly více motivovány. Aby se o nich na veřejnosti vědělo a aby tradice horácké lidové hudby pokračovala dál. Projekt je zatím v plenkách, ale chceme pro něj získat finanční podporu z krajského rozpočtu,“ řekla náměstkyně hejtmana Fischerová. Soutěž by mohla odstartovat letos na podzim.

Podle Jaroslava Nováka by měla mít dvě kategorie. První by byla určená pro takové složení horácké muziky, které tvoří housle, viola, basa a klarinet. Druhá kategorie je rozšířená o dechové nástroje. „Aby mohly základní umělecké školy z čeho čerpat, připravujeme pro ně zpěvník horáckých písní a rozepisujeme noty pro jednotlivé nástroje,“ dodal předseda Horáckého folklorního sdružení.