Ten případ se docela klidně může stát. V létě brzy ráno, třeba kolem šesté hodiny, se na vysočinském úseku dálnice D1 stane vážná dopravní nehoda.
Zatímco ještě loni v létě by z Jihlavy vzlétl na pomoc zraněným vrtulník se záchranáři a během chvíle je transportoval do specializovaného úrazového centra, nyní je situace odlišná. Piloti z jihlavské základny nemohou být k dispozici. Musí totiž počkat, až padne na hodinách sedmá. Na místo by vyrážela sanitka nebo helikoptéra z velkých měst - Prahy nebo Brna.
Současný stav se nelíbí vedení Kraje Vysočina. Hejtman Jiří Běhounek chce proto zahájit jednání s ministerstvem zdravotnictví, která by vedla k prodloužení letových hodin alespoň v letním období, kdy se rozednívá dříve. Uvítal by, kdyby vrtulník létal od rozednění do setmění, tak jako v minulosti.
Běhounek argumentuje především potřebou ranních zásahů na dálnici D1 a vnímá to jako celonárodní zájem. Se svým postojem již seznámil krajské zastupitele.
„Chtěl bych otevřít jednání na ministerstvu a prodloužit letovou dobu alespoň v létě na 14 hodin. Je to služba nejenom pro lidi z Vysočiny, ale pro všechny, co jedou po dálnici. Je to celostátní zájem,“ zdůraznil.
Do sedmé ráno vrtulník vzlétal asi patnáctkrát ročně
Podle něj se nejvíc problémů na dálnici stává právě v časných ranních hodinách.
„Přijde mi naprosto nenormální, když máme ve smlouvě vymezení takzvaného občanského dne, což je čas, odkdy dokdy je vidět, že nemáme pokrytou dobu od východu slunce. Ten bývá v některých měsících již od 4:30 hodin. Vrtulník tady stojí, lidé tu také jsou, takže by tomu nic nemuselo bránit. Svázáni jsme ale smlouvou,“ řekl hejtman.
Podle statistik má letecká zdravotnická záchranná služba na Vysočině v čase do 7. hodiny ranní ročně v průměru kolem 12 až 15 vzletů.
Záchranka na VysočiněZdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina disponuje 21 výjezdovými základnami a jednou leteckou základnou v Jihlavě. Vrtulník zde má za rok zhruba 550 vzletů. Začátek provozu helikoptéry letecké záchranné služby na Vysočině je nyní stanoven na 7. hodinu ranní a končí mezi 16. a 21. hodinou - v závislosti na roční době a světelných podmínkách. |
„Možná se to někomu může zdát málo, ale když se někomu něco stane na dálnici, tak chce být ošetřen co nejrychleji a nechce čekat, až tam dojede sanitka,“ říká Jiří Běhounek.
V době, kdy vrtulník nemůže vzlétnout, se k nehodě s největší pravděpodobností vydá pozemní jednotka záchranářů. Podobně jako při nepříznivém počasí, když nemůže vrtulník vyletět.
„V případě potřeby můžeme využít ještě leteckou záchrannou službu z Brna nebo Prahy, která může létat i v noci. Těch případů, kdy k nám letěli, je ovšem velmi málo. Spočítala bych je na prstech jedné ruky. Navíc si vůbec nepamatuji, že bychom je využili k nočnímu přistání na dálnici,“ zmínila ředitelka vysočinské záchranky Vladislava Filová.
Dříve přitom vysočinští letečtí záchranáři létali od rozednění až do soumraku - v závislosti na ročním období a světelných podmínkách.
Pohotovost je všude stejná a dostatečná, tvrdí ministerstvo
Změna pohotovostního času, jež byla zavedena od počátku letošního roku, souvisí podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové s veřejnou zakázkou na provozování vrtulníků pro leteckou záchrannou službu a není vázána na konkrétního provozovatele.
Ministerstvo vyhlásilo velký tendr na jednotlivé provozovatele letecké záchranné služby loni a od Nového roku ji na Vysočině vede rakouská společnost Helicopter Air Transport.
„Pohotovost je na jihlavské základně provozovaná ve stejném časovém režimu jako na dalších výjezdových základnách - například v Liberci, Hradci Králové, Olomouci nebo Ústí nad Labem,“ vyjmenovala mluvčí Čechová.
Ministerstvo problém v časech nevidí. „Považujeme pohotovostní časy za dostatečné. Pohotovosti v době mimo sjednaný časový režim jsou vykonávány z výjezdových základen v Plzni, Praze, Ostravě a Brně, a to 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Z těchto základen je pokryto celé území České republiky i v nočních hodinách,“ konstatovala Štěpánka Čechová.
6. ledna 2017 |
