Ministerstvo průmyslu a obchodu si osmitisícové město na půli cesty mezi Prahou a Vídní vyhlédlo jako adepta na tučnou státní podporu. Vláda už Budějovicím odklepla investice do nové průmyslové zóny o rozloze úctyhodných 31 hektarů.
Jenže kde zóna bude? Zdá se, že to budou ovlivňovat majitelé pozemků. Radnice zamýšlí, pokud se s nimi nedomluví na ceně, z lukrativních parcel změnou územního plánu udělat obyčejné pole.
„Teď jim posíláme znovu dopisy. Pokud smlouvu nepodepíšou, v červnu dám návrh na změnu územního plánu, aby z průmyslové zóny vznikla orná půda. Pozemky pak ovšem automaticky ztratí hodnotu, cena za metr klesne na 15 až 20 korun,“ nastínil moravskobudějovický starosta Vlastimil Bařinka.
Průmyslová zóna by se pak případně plánovala v jiné části města. „Nyní jsou vytipované dvě lokality – ulice Dopravní a ulice Pražská směrem na Litohoř. Ten projekt je rozložený do čtyř let, tedy do roku 2020,“ říká Bařinka.
Představy některých vlastníků pozemků ohledně ceny jsou vyšší. „Jsou lidé, kteří nám napsali, že za 300 korun za metr čtvereční půdu pro průmyslovou zónu neprodají. Chtějí 450, 600, jedni dokonce 1 200 korun za metr,“ uvádí Bařinka. Na to ovšem město podle něj peníze nemá.
„Ministerstvo řeklo: když tam to nepůjde, zvolte zónu jinde. A my můžeme jít třeba směrem na Lažínky, kde máme víc pozemků,“ vysvětluje starosta.
Zajímá se například výrobce plastových doplňků do aut
Zatím se ozvaly tři podnikatelské subjekty, které by měly zájem v Moravských Budějovicích podnikat. Jedna z firem vyrábí plastové doplňky do automobilů. Ostatní podnikatelé se jen zeptali, kdy zóna bude v provozu. Do roku 2020 musí být podle Bařinky zasíťovaná.
Jak říká, stát přispěje 250 korunami na metr čtvereční při výkupu pozemků, dále na vybudování inženýrských sítí.
„V Moravských Budějovicích se v poslední době pohybuje míra nezaměstnanosti okolo pěti procent. V nových podnicích by mohlo vzniknout až tři tisíce pracovních míst,“ vypočítal Vlastimil Bařinka.
Pro srovnání: v dynamicky se rozvíjející průmyslové oblasti Okříšky – Nová Ves pracuje ve fabrikách aktuálně okolo 2 500 zaměstnanců. A to je jedna z velkých průmyslových zón na Vysočině.
Místopředseda představenstva Krajské hospodářské komory na Vysočině Richard Horký nové průmyslové zóně v Moravských Budějovicích tleská.
„Další zóna bude v Třebíči. Dříve či později se naplní. Nemůžeme v regionu vsázet všechno pouze na jednu kartu – na Dukovany a jejich dostavbu. To už víme,“ uvedl Horký.
Zakarpatští Rusíni
Jenže na takový rozvoj v kraji chybí dostatek kvalifikovaných uchazečů o pracovní místa.
„Řešení by to mělo a výborné. Ovšem hlavní brzdou je stát a jeho kvóty na přijímání zakarpatských Rusínů, tedy občanů Ukrajiny, kteří by teď v době konjunktury přitom byli u nás tak užiteční,“ zdůrazňuje Horký.
Kvóty jsou podle něj nyní nastavené absurdně: „Je to pouhých 200 lidí z Ukrajiny na celou republiku a měsíc. Ve Lvově se už s pracovními povoleními zase šmelí, přitom by český stát jedině získal – na daních, na všem, firmy potřebují vyrábět.“
Horký poukazuje, že pracovníci ze Zakarpatské Ukrajiny jsou s Čechy a Moravany historicky kulturně propojeni, jsou nám i mentálně velmi blízko. „Vždyť jsme bývali jeden stát! Oni mluví směsicí slovenštiny, ukrajinštiny a polštiny, je jim rozumět. Poláci je vítají s otevřenou náručí, my to sabotujeme,“ říká rozčarovaně zástupce krajské hospodářské komory a třebíčský podnikatel.
Komora provedla průzkum potřeb firem. Bylo osloveno 209 společností na Vysočině s více než padesáti zaměstnanci.
Tisíce chybějících zaměstnanců
„Loni v létě jim chybělo 2 997 zaměstnanců. S uvažovaným růstem bude v roce 2018 potřeba 4 445 pracovníků. A můj soukromý odhad je, že po zahrnutí menších firem je realita ještě jedenapůlkrát vyšší,“ konstatuje Richard Horký.
Stát si od dalších chystaných průmyslových zón slibuje ještě větší zatraktivnění Česka pro potenciální investory.
„Zájem o již existující zóny je obrovský, obsazenost dosahuje zhruba 82 procent,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, když obhajoval investice do tří nových zón, které mají být kromě Moravských Budějovic ještě v Chebu a ve Veselí nad Moravou.
Stát od roku 1998 podpořil přes sto projektů zaměřených na výstavbu průmyslových zón a související infrastruktury.
