Je obžalovaný z toho, že pozemek před více než třemi lety prodal podnikateli Pavlu Klvaňovi bez souhlasu zastupitelů. Podle obžaloby tak obci způsobil škodu převyšující částku 3,5 milionu korun.
„Práci starosty jsem vykonával řádně a myslím, že jsem byl dobrý hospodář. A necítím jakýkoliv náznak viny, že bych někdy něco někomu ukradl nebo zpronevěřil,“ pronesl před soudem Červinka.
Celý příběh se začal psát v roce 2012, kdy se obec rozhodla využít nabídku na stavbu vlastní čistírny odpadních vod a kanalizace. Jejich pořízení chtěla zaplatit z dotací, úvěrem a vlastními prostředky. Ježená s žádostí o dotaci uspěla a od krajského úřadu Kraje Vysočina získala 8,5 milionu korun.
„Byla tam však spoluúčast 3,5 milionu. Na obecním účtu byly necelé dva miliony a hrozilo, že celá akce by tak skončila. Proto jsme oslovili pana Klvaňu, zda by nebyl ochotný nám s touto věcí pomoci. On se nás zeptal na částku, která nám chybí na dofinancování celé akce,“ líčil počátky Červinka s tím, že podnikatel už obci, v níž vlastní nemovitost, mnohokrát předtím pomohl.
Zastupitelé odhlasovali několik protichůdných rozhodnutí
Ježená v ten moment potřebovala více než 1,3 milionu korun, což je její zhruba roční rozpočet. Proto došlo k dohodě, že obec Klvaňovi prodá zmíněný, více než dvouhektarový pozemek právě za tuto cenu. Tento záměr zastupitelé také stvrdili svým hlasováním v polovině roku 2013. Smlouva s podnikatelem však v této době ještě nebyla podepsaná.
Pak ovšem následuje několik protichůdných rozhodnutí. Na jaře 2014 se totiž začíná proti prodeji ozývat Michal Juřík, místní obyvatel a současně policejní důstojník z krajského ředitelství v Jihlavě. Ten v březnu zastupitele přesvědčil, aby pozemek neprodávali. „Chtěl jsem, aby se ponechal pro případnou další výstavbu rodinných domů občanů obce,“ pronesl Juřík.
Když si však Juřík posléze přečetl zápis z jednání zastupitelstva, zjistil, že v něm toto usnesení chybí. Proto na další schůzi v květnu požadoval nápravu. Zastupitelé jeho připomínku prostudovali a všemi pěti hlasy potvrdili, že v březnu zamítli prodej pozemku. Jenže jen o několik minut později si schválili zcela protichůdné rozhodnutí. Pověřili totiž starostu tím, aby nechal upravit a u právníka zkontrolovat kupní smlouvu na parcelu, kterou měla obec s Klvaňou uzavřít.
„To jednání bylo zmatečné. Dodnes si neumím vysvětlit, proč já sám jsem zvedl ruku proti prodeji,“ pronesl starosta.
Ten nechal smlouvu dle požadavků zastupitelů přepracovat a posoudit právníkem. Podle jeho verze příběhu se pak na 1. října 2014, tedy pár dní před komunálními volbami, zastupitelé rychle sešli a prodej parcely dle upravené smlouvy odsouhlasili. Z tohoto jednání však neexistuje žádný zápis a jak Červinka připustil, pozvánka na něj nebyla veřejně vyvěšena.
„Nevím proč není zápis. Situace byla tehdy hodně napjatá,“ tvrdí Červinka.
„Ke schválení opravené smlouvy zastupitelstvem nejspíš nedošlo, to by muselo být v zápisu,“ pronesla před soudem tehdejší zastupitelka Kateřina Fándlyová, která prý měla za to, že smlouvu schválilo až nově zvolené zastupitelstvo.
„Upravenou smlouvu jsem už neviděl, ale bral jsem to tak, že prodej byl odsouhlasený. Cena byla dobrá a my jsme peníze potřebovali,“ doplnil ji další ze zastupitelů František Knoflíček.
Soudní znalec Martin Vetchý odhadl cenu pozemku v době prodeje na 240 tisíc korun. V případě zasíťování a rozdělení na stavební parcely došel teoretickou kalkulací k částce 4,8 milionu korun. Do ní však nezahrnul náklady na zasíťování.
Parcela je ve druhém ochranném pásmu vodního zdroje
Zmíněná parcela je momentálně ve druhém ochranném pásmu vodního zdroje, kvůli čemuž je také vyjmutá z územního plánu obce. Za současných podmínek se na ní tedy stavět nesmí. „V zadání posudku jsem toto uvedené neměl a zkoumat jsem to neměl. Nicméně je to věc, která by si vyžádala stanovisko nějakého vodoprávního úřadu. Cena pozemku by se však určitě změnila,“ uvedl Vetchý.
Soudce Zdeněk Chalupa jednání včera přerušil do dubna, kdy bude chtít mimo jiné vyslechnout i kupce Pavla Klvaňu.
