Už dva týdny tvoří žďárský sochař Michal Olšiak sochu Zubra. Navzdory iniciativě umělců bojujících proti umisťování obřích monumentů do volné krajiny. Olšiak zatím pracuje v kryté hale nedaleko Žďáru nad Sázavou. Do konce září bude zhruba patnáctitunová socha s výškou necelé tři metry stát na místě určení.
Zubr, za kterého město zaplatí 200 tisíc korun, bude v Bystřici nad Pernštejnem „hlídat“ pohádkovou alej z Lužánek k novému centru Eden. „Během září bude socha hotová. Děláme ji s pomocníkem v hale, hotovou ji necháme převézt na místo, kde už doladíme detaily a okolí sochy,“ popisuje Michal Olšiak.
O zakázce rozhodli bystřičtí zastupitelé těsnou většinou už v červnu. Objednávce posléze nezabránila ani iniciativa umělců s názvem Nevermore Olšiak. Její signatáři se odhodlali otevřeným dopisem adresovaným zastupitelům protestovat proti tomu, aby další Olšiakovy sochy zaplavovaly veřejný prostor.
Socha ničemu neublíží, doplní pohádkové bytosti v aleji
„Zastupitelstvo rozhodlo, drželi jsme se jeho usnesení. Jednali jsme pak se zástupci iniciativy, ale socha už byla objednaná,“ reaguje bystřický místostarosta Josef Vojta. A nový podnět hlasovat o soše znovu od zastupitelů nevzešel.
Olšiakovy sochy na Žďársku |
„Podle mě socha ničemu neublíží, je to doplnění turistické infrastruktury v pohádkové aleji, kde už jsou vyřezávané sochy pohádkových bytostí,“ vysvětluje místostarosta.
Michal Olšiak dosud vytvořil kolem třiceti převážně betonových soch, nejvíc v okolí Žďáru nad Sázavou. Namátkou Mamlase, Hamroně nebo hraniční kámen u Pilské nádrže. Žďárská radnice sochy propaguje ve svých materiálech, dokonce se prodávají jejich zmenšené repliky. Mezi turisty jsou sochy velmi oblíbené i díky tomu, že po nich mohou lézt děti.
O Olšiakově popularitě umělce svědčí i to, že se v loňských komunálních volbách ve Žďáře získal nejvíc hlasů ze všech kandidátů.
Umělci jsou spokojeni, že alespoň rozvířili veřejnou debatu
Mezi odborníky však vznikla skupina, která se rozhodla bojovat proti dalším železobetonovým monumentům. I když umělci nedokázali zabránit vzniku Zubra, jsou spokojení s tím, že se jim konečně podařilo rozvířit veřejnou debatu.
„Diskuse je potřeba, neboť pokud by pokračovalo tempo z minulých let, z obavy před betonovými sochami bych se bál vlézt do lesa,“ glosuje mluvčí iniciativy Jaroslav Grodl, malíř a kurátor Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.
Během pouhých dvou týdnů posbírali na webu asi 250 podpisů. „Reagovali převážně lidé, jejichž povolání předpokládá širší kulturní rozhled, o dané problematice uvažují v souvislostech a vnímají obsah naší iniciativy,“ reagoval Jaroslav Grodl.
Skupina získala podporu například uznávaného fotografa a pedagoga Jindřicha Štreita, uměleckého kováře Pavla Tasovského, rodiny Rossích a množství kunsthistoriků či galeristů, podepsal se i politik Ondřej Liška.
