Vítězná socha na Vysočině byla jedním z hned tří děl sochaře Michala Olšiaka. Jeho tvorba vzbuzuje pozornost na Žďársku. Už v pátek od 12:00 pro ni můžete začít hlasovat v celorepublikovém kole ankety.
A jak si šestice soch v hlasování čtenářů vedla?
1. HAMROŇ 362 hlasů
Sochu z říše fantazie vystavil sochař Michal Olšiak mezi Hamry a Frendlovským rybníkem. Socha z betonu připomíná díky ulitě a očím umístěným na tykadlech hlemýždě. Široké rty připomínající lidská ústa a velká chodidla však lidskou fantazii pořádně prověří. Socha se stala příjemným zpestřením pro turisty. "Jsem rád, když se sochy lidem líbí. Nepotřebuju ale, aby se o mně mluvilo jako o umělci. Nejsem žádný umělec. Prostě si hraju. Mám v hlavě plno představ, které se snažím realizovat," říká skromně Olšiak.
2. BRETSCHNEIDEROVO UCHO 207 hlasů
Bretschneiderovo ucho, tři metry vysoký ušní boltec vytesaný ve skále, svůj název dostalo dle tajného policisty z románu Dobrý voják Švejk od spisovatele Jaroslava Haška. Je součástí Národního památníku odposlechu.
Památník se skládá z trojice reliéfů vytesaných do skal lomů u Lipnice nad Sázavou. Bretschneiderovo ucho bylo z reliéfů odhaleno jako první, 23. června 2005. Dílo vytesala skupina kameníků pod vedením Radomíra Dvořáka z Havlíčkova Brodu a předlohou jim údajně byl sádrový model ucha z hostince U české koruny. Reliéf má symbolizovat špiclování, jednu z vlastností, která provází Čechy dějinami
3. SOCHY PTÁKŮ - PARK GUSTAVA MAHLERA 168 hlasů
Park Gustava Mahlera v Jihlavě získal prestižní ocenění Stavby Vysočiny 2011. A v anketě iDNES.cz prvky celého díla - kamení ptáci, získali od čtenářů 168 hlasů. Tedy obsadili třetí místo, shodně s Hraničním kamenem od Olšiaka.
Kromě sochy samotného skladatele sochař Jan Koblasa do parku zakomponoval i kamenné kvádry, znázorňující ryby a tři téměř dvacetitunové žulové kvádry, jež mají připomínat ptáky.
"Příroda byla velkým inspiračním zdrojem skladatele Gustava Mahlera," vysvětlil autor návrhu, akademický sochař Jan Koblasa.
Kamenné sochy podle návrhu Koblasy vytvořil Jaroslav Řehna v Kamenné u Tasova nedaleko Velké Bíteše. "Štymuje to, je to dobré. Okolní baráky to nepohltí, ale sloupy soch ani nevyčuhují. Zapadá to," pochvaloval si výsledek Jan Koblasa ve chvíli, kdy poprvé na vlastní oči viděl svoje myšlenky zhmotněné a postupně usazované do budoucího parku.
Jenže právě mnohatunové žulové kvádry, které tvoří pomyslnou bránu do parku, jenž vznikl v místě nacisty vypálené židovské synagogy, podle některých kritiků připomínají spíše šibenici, či dokonce obrácené křídla nacistické orlice. Park byl slavnostně otevřen za účasti prezidenta Klause 7. 7. 2010 u příležitosti 150. výročí narození hudebního skladatele Gustava Mahlera, který v Jihlavě strávil léta svého dětství.
3. HRANIČNÍ KÁMEN 168 hlasů
Na pomezí Čech a Moravy u Pilské nádrže poblíž Žďáru nad Sázavou Olšiak v listopadu 2009 slavnostně odhalil při frekventované cyklostezce pískovcový hraniční kámen s betonovou sochou orlice a lva. Ti jsou k sobě otočení zády, každý hledí směrem do svého revíru, lev na českou a orlice na moravskou stranu země.
4. MAMLAS 110 hlasů
První betonovou sochu vytvořenou místním rodákem Michalem Olšiakem naleznete na modré turistické stezce nedaleko Žďáru nad Sázavou, v místní části Starý Dvůr. Mamlas byl vůbec první sochou výtvarníka na Vysočině. Od té doby si jeho díla získala značnou popularitu.
"Chci, aby moje sochy byly přívětivé a třeba i trochu úsměvné. Aby to v lidech vyvolávalo dobré pocity. Myslím, že těch těžkých, drásajících děl je dost a já sám takové věci nemusím," přiznal Olšiak..
5. MATKA VYSOČINY alias "Hajzlbába" 84 hlasů
Poslední místo obsadila socialistická socha s názvem Matka Vysočiny, přezdívaná nelichotivě "Hajzlbába". Největší pomník Velkého Meziříčí se nachází u dálnice D1 na odpočivadle. Matka Vysočiny byla slavnostně odhalena 28. října 1988 jako připomínka bezejmenných žen, které podporovaly partyzány.
Finalisty ze všech krajů najdete ZDE |
Podle původního návrhu měla mít socha ženy v náručí dítě. Autorem je akademický sochař Jan Habarta. Mezi místními se soše říká někdy velmi vulgárně "hajzlbába" - protože ji soudruzi ještě před revolucí odhalili nedaleko socialistických veřejných záchodků.
