Nová školka v Havlíčkově Borové vyjde na 34 milionů korun. Dvacetimilionovou...

Nová školka v Havlíčkově Borové vyjde na 34 milionů korun. Dvacetimilionovou státní dotaci měl městys proinvestovat za pouhé čtyři měsíce, což nebylo možné. O polovinu dotace tak Borová přišla. Chybějící peníze si půjčí od sousedů. | foto: Martin Vokáč, iDNES.cz

Stavbu školky provázejí lapálie, nakonec si městys půjčí peníze od sousedů

  • 4
Do nezáviděníhodné situace se dostala Havlíčkova Borová. Městys na Havlíčkobrodsku nestihl v termínu postavit mateřskou školu za 34 milionů, a nedostal tudíž celou přislíbenou státní dotaci. Chybějících osm milionů se radnice rozhodla sehnat netradičně. Půjčí si je od sousedních obcí.

Výstavba nové mateřské školy je jednou z největších investic Havlíčkovy Borové za poslední roky. Na to, o jak zásadní projekt jde, ho však provází nebývalé množství komplikací a peripetií. Neobvyklý zdroj části financí je jen pověstnou třešničkou na dortu.

Stávající mateřská škola v sídle s necelou tisícovkou obyvatel je roky nevyhovující. Nápady na stavbu nové školky vznikaly už za minulých vedení městyse. První konkrétní podobu dostal projekt až roku 2018, tehdy však Borová neuspěla s žádostí o dotaci.

Jenže ještě týž rok po volbách vypadl na nově zvolené zastupitelstvo nepříjemný kostlivec. „V listopadu přišla inspekce, která stávající školku přeměřila a zjistila, že má menší výměry, než jsme uváděli. Museli jsme snížit kapacitu ze 40 dětí na dvacet,“ vypráví starosta Borové Přemysl Tonar.

Na dobu nezbytně nutnou se našla volná třída na základní škole, kde pro dvacet dětí vzniklo detašované pracoviště. Ale bez zásadních stavebních úprav to se školkou umístěnou původně v bariérovém rodinném domku dál nešlo.

„Dětí u nás přibývá, třídu ve škole budeme brzy potřebovat. A i kapacita čtyřiceti dětí ve školce nebyla dostatečná, už teď je musíme odmítat. Navíc bývalý rodinný dům měl několik výjimek. Novostavba byla jediným řešením,“ vysvětluje Tonar.

Bývalý zastupitel si postavil hlavu

V Borové tak oprášili projekt, od vlastníků získali příslib pozemků nedaleko centra vedle sportovního areálu. Jenže když už chyběl jen krůček ke stavebnímu povolení, objevil se další nečekaný problém.

„Jeden z majitelů pozemků, bývalý zastupitel, který vše nejdřív odsouhlasil, zpochybnil smlouvy o smlouvách budoucích. Vlastnil z celé plochy titěrnou část 24 metrů čtverečních. Ale kvůli jeho postoji jsme to museli celé zrušit a projekt dělat znovu tak, aby se netýkal jeho pozemku,“ líčí borovský starosta.

Podařilo se to vcelku rychle a loni v červenci bylo Borové doručeno rozhodnutí o přidělení dotace. Na stavební práce v hodnotě 34 milionů korun ministerstvo financí slíbilo dát 20 milionů. Zbytek městys hradil ze svých zdrojů.

Jenže s dotací je spojený další háček. Veškeré dotační peníze měl městys proinvestovat ještě v tom roce do konce listopadu. Měl na to pouhé čtyři měsíce. A ani při nejlepší vůli to zvládnout nemohl. „Za tu dobu jsme prostavěli 10,24 milionu z dotačních peněz,“ sečetl starosta.

Pomoc okolních obcí je lepší než úvěr

Borovští se snažili, aby stát lhůtu o rok prodloužil, jak se to obvykle dělo v předchozích letech. Jenže nepomohl apel na ministerstvo financí ani na poslance a senátory. Nová vláda o převedení financí do dalšího roku nechtěla slyšet. A tak Borová shání peníze jinde.

„Něco v rozpočtu najdeme, pomůže nám rekordní pachtovné z lesů, něco máme z vlastního hospodaření. Ale zhruba osm milionů potřebujeme, než budeme mít další peníze,“ říká starosta městyse, který v posledních letech hospodaří s rozpočtem kolem 40 milionů korun.

S prosbou o pomoc se proto Borová obrátila na sousední obce. Požádala je, zda by na stavbu školky nemohly peníze bezúročně půjčit. „Potřebujeme to jen do konce prvního kvartálu příštího roku. Prodáváme bytový dům, z toho pak půjčku vrátíme,“ slibuje Přemysl Tonar.

„V historii jsme našemu sousedovi takto už pomohli. Přesně tak si představuji, že by spolupráce obcí měla vypadat,“ konstatuje Tonar. Jak dodal, uvažovali i nad prostým překlenovacím úvěrem v bance, ale ten by se kvůli současným úrokům výrazně prodražil.

„Jsme sousedé, měli bychom si pomáhat“

Do borovského obvodu patří tři samostatné obce. Třeba Jitkov už půjčku schválil. „Neměli jsme s tím problém. Je to pomoc sousedovi. Je těžká doba a je třeba si vzájemně pomáhat. Nikdo neví, kdy bude pomoc sám potřebovat. Toto vidím jako jednodušší řešení než žádat o úvěr,“ pravil starosta Jitkova Petr Kubát s tím, že už se pracuje na přesném znění smlouvy.

Podobně smýšlí i starostka Oudoleně Blanka Zvolánková. „Považuji to za dobré řešení. Jsme přeci sousedé, měli bychom si pomáhat,“ sdělila. O přesné formě a výši pomoci bude s Tonarem jednat, usnesení pak musí schválit zastupitelstvo.

Borová tímto řešením chce zabránit přerušení prací na stavbě. Když se vše podaří, už ke konci roku by měla být školka dokončená. „Pokud bychom stavbu zastavili a přesoutěžili, jsme místo čtyřiatřiceti na padesáti milionech,“ obává se borovský starosta.

Nová školka by měla zahájit provoz na začátku školního roku 2023/2024. Do té doby bude s pomocí další dvoumilionové dotace zařízena a vybavena. Budou v ní tři třídy pro celkem 60 dětí. Jedna ze tříd by měla sloužit dvouletým dětem. Nově bude ve školce i kuchyně, dnes se jídla dovážejí ze školní jídelny.